Polské hospodářství stůně

Radikální změna chování polských voličů, kteří o víkendu od základu zpřeházeli dosavadní poměr sil na politické mapě, má jednoduché vysvětlení - ekonomické problémy. Rozklad morálky uvnitř bývalé vládní koalice byl totiž doprovázen také prudkým oslabením výkonu polského hospodářství.

Růst ekonomiky klesl z někdejších pěti a více procent na necelé procento, nezaměstnanost vyletěla na 16 procent a státnímu rozpočtu hrozí podle některých hlasů bankrot. "Polsko je na své poměry skutečně v tíživé situaci. Je to určitě nejhorší krize od začátku devadesátých let," míní ekonom německé Deutsche Bank Moritz Schularick.

V druhém čtvrtletí naměřili polští statistici růst pouhých 0,9 procenta. Odhady na celý letošní rok tak zůstávají v rozpětí jednoho až dvou procent, což mimo jiné znamená, že Polsko poroste pomalejším tempem než Česká republika.

"Velmi se zpomalil ekonomický růst a všechny problémy se najednou více projevily. Je větší nezaměstnanost, větší zátěž pro sociální systém a mnoho lidí tuto situaci skutečně nese velmi těžce," uvádí tajemník českého velvyslanectví ve Varšavě Michal Ryšavý. "Je to podobné jako u nás v roce 1997, i když takové srovnání trochu kulhá. Životní úroveň v Polsku je stále nižší a dopad na občany tvrdší," dodává diplomat.

Vysoká nezaměstnanost, nutnost učinit některé nákladné kroky nezbytné pro vstup do Evropské unie, a především hrozivá nerovnováha státního rozpočtu staví novou vládu do situace, kdy bude muset sáhnout k bolestným opatřením.

Právě rozpočet se stal jedním z největších předvolebních témat, neboť bez jakýchkoli zásahů by skončil v příštím roce v deficitu kolem 90 miliard zlotých. Pro ekonomiku je přitom udržitelných maximálně 40 miliard. Jinak by se Polsko podle varování ekonomů vystavovalo hrozbě prudkého oslabení kurzu zlotého, větší inflaci, vyšším úrokovým sazbám a dalšímu zpomalení ekonomického růstu.

To by mohlo vážně ohrozit úsilí snížit propast mezi životní úrovní v Polsku a v Evropské unii, do níž by Polsko měla nová vláda přivést. K nutnosti reformovat rozpočet a seškrtat některé výdaje se minulý týden otevřeně přihlásil i pravděpodobný budoucí ministr financí Marek Belka. Ozdravění rozpočtu se ovšem neobejde bez radikálních kroků. "Vážně se hovořilo například o tom, že bude nutné zmrazit růst penzí," uvedl Ryšavý.

Podle některých komentátorů právě otevřený přístup Belky nakonec napomohl k tomu, že postkomunisté nakonec nezískali v Sejmu většinu hlasů. Skutečnost, že levice nebude schopna sestavit sama většinovou vládu, může cestu z ekonomických obtíží velmi zkomplikovat. To naznačila i včerejší pesimistická reakce finančních trhů na výsledky voleb: zlotý oslabil a polské akcie spadly na tříleté minimum.