Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Polsko diskutuje o půjčce MMF. Má i důvod za 80 miliard eur: dotace

  14:22aktualizováno  14:22
Polsko stejně jako Česko nemá euro, ale patří k nejhlasitějším obhájcům půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu. Důvodů může být několik. Například snaha po větší integraci, ale také fakt, že se Polsko jakožto největší příjemce dotací z EU bojí o své peníze z unijních fondů.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Polský premiér Donald Tusk to v minulých dnech řekl poměrně otevřeně. Důvod, proč se jeho země tak vehementně k půjčce kloní, není podle něho výsledkem naivního internacionalismu, ale má ryze pragmatické důvody spočívající v obavách o Polsko ve chvíli, kdy se naplní kritické scénáře a na Evropu udeří tvrdá recese.

"Půjčka je v zájmu polských občanů a dlužníků," citoval Tuska list Wall Street Journal. Vedle premiéra je velkým propagátorem pomoci MMF také ministr zahraničí Radoslav Sikorski, který nedávno vyzval evropské země k větší integraci v rámci Unie. Naopak opozice je proti. Ve čtvrtek se v polském Sejmu (dolní komora parlamentu) diskutuje, zda Měnovému fondu půjčit, či ne.

"Pana Tuska nechápu, nevím, co si od tohoto slibuje. Pro Polsko platí stejná kazuistika jako pro Českou republiku," myslí si politolog Petr Robejšek. Podle něj by Česko mělo pomoci, jen pokud by bylo v eurozóně. Český postoj označil za naprosto přiměřený.

"Pro českou vládu hovoří argument, že Evropa očekává od všech členů EU, že budou spořit, a tudíž je samozřejmě protimluvem, aby země, která není v eurozóně, dávala svoje peníze a tím ohrožovala celou úspornou strategii," řekl Robejšek iDNES.cz.

Obavy o dotace

Polsko má oprávněné obavy, že by hlubokou krizi eurozóny neustálo s korunkou na hlavě jako sesuvy ekonomik po Lehman Brothers v minulých letech. Navíc v případě velkého šetření v eurozóně existují obavy, že by si Brusel nemohl dovolit vyplácet takové dotace členským zemím. Polsko je největším příjemcem dotací v EU, v několika příštích letech počítá s příspěvky v hodnotě 80 miliard eur.

Češi a Maďaři: Přísnější pravidla jen pro eurozónu

ČR s Maďarskem souhlasí s plánovanou mezivládní smlouvou, která má posílit rozpočtovou odpovědnost v EU. Měla by se ale vztahovat především na eurozónu. Ostatních zemí by se měla pravidla týkat až v okamžiku jejich vstupu do měnové unie. Po schůzce v Budapešti to řekli premiéři obou zemí Petr Nečas a Viktor Orbán.

V době finanční krize od roku 2008 si Polsko vedlo velmi dobře. Je jednou z mála zemí, které se mohou chlubit tím, že se neponořily do recese. Podruhé by se zřejmě sousední země propadu nevyhnula. "Zkušenost s poslední krizí je třeba brát s rezervou. Pokud v eurozóně přituhne, může být v Polsku hůř, než by napovídala zkušenost z poslední krize," předvídá ekonom ČSOB Jan Bureš.

To je cítit i z premiérových slov. "Může přijít doba, a mohu vám slíbit, že je na dosah, kdy se někdo v Evropě zeptá: proč bychom měli platit za Polsko? A je naším úkolem ujistit se, že tato chvíle nepřijde. Abychom ochránili společnost, musíme ukázat, že za ni neseme odpovědnost," poznamenal.

Podruhé by se Polsko krizi nevyhnulo

Vleklé krizi po pádu americké banky Lehman Brothers se Poláci podle Bureše vyhnuli z několika důvodů. Ekonomika Polska je uzavřenější. Oproti ČR a Maďarsku má zhruba poloviční podíl vývozu do EU na hrubém domácím produktu a také menší podíl automobilek a strojařů. Dalším důvodem je stavební boom.

"Recesi po Lehman Brothers Poláci do velké míry zahnali také díky vyššímu podílu stavebnictví, které žilo z příprav na mistrovství Evropy ve fotbale," přidává Bureš. Šampionát se koná v roce 2012 a po jeho odehrání investice do výstavby odezní, což se na ekonomice může negativně podepsat.

K tomu se přidává i fakt, že v polských bankách narostl poměr úroků ke vkladům na vysokých 110 % jako v Maďarsku, navíc Poláci mají příliš hypoték v zahraničních měnách (až 60 procent všech úvěrů).

"To při současném silném oslabování polské měny zvyšuje zadlužení, které při překročení pětapadesátiprocentní hranice podle polských zákonů automaticky spustí rozpočtové škrty, s příslušným negativním dopadem na ekonomiku," dodal Marek Hatlapatka z Cyrrus.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Aténách v pondělí v půl desáté ráno středoevropského času po pěti týdnech...
Řecko se vrátilo na dluhopisové trhy. Na pět let upsalo tři miliardy eur

Řecká vláda v úterý vydala pětileté dluhopisy v hodnotě tří miliard eur (zhruba 78 miliard Kč) s úrokem 4,625 procenta. Země se tak po tříleté přestávce...  celý článek

Jean-Claude Juncker na summitu Evropské unie v Bruselu (23. června 2017)
Dvojí kvalita potravin v EU není nevýznamný problém, připustil Juncker

Evropská komise nepovažuje problém dvojí kvality potravin za nevýznamný, řekl ve čtvrtek její předseda Jean-Claude Juncker. Na společné tiskové konferenci se...  celý článek

Francouzský prezident Emmanuel Macron před Elysejským palácem v Paříži (6....
Macron privatizuje státní firmy, chce miliardy na inovace

Francie plánuje odprodat svůj podíl v některých firmách, jako je národní loterijní společnost, hlavní pařížský provozovatel letišť a další státní podniky,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.