„Pěnový polystyren je výsledkem efektivního využití přírodních zdrojů, v našem případě ropy. Vyrobí se z ní surovina, u které dokážeme jejím napěněním zvýšit dvacetkrát až padesátkrát její původní objem. Vytváříme tak jednotlivé kuličky pěnového polystyrenu a z nich dokážeme velmi efektivním způsobem vyrobit desky, kterými se potom na stavbách zatepluje,“ vysvětluje technický poradce sdružení EPS ČR Pavel Rydlo.
Ukazuje nám tovární halu v Českém Brodě, ve které výroba izolačních desek z polystyrenu začíná přesýpáním miniaturních perliček, které se sem dováží z šesti evropských fabrik, mimo jiné i česká chemička Synthos. Kuličky se nasypou do předpěňovacího stroje, kde následně působením horké páry a v polystyrenu přítomných nadouvadel nabývají na rozměrech. Výsledek spolu s původním materiálem porovnáváme v dlaních a rozdíl je poměrně výrazný.
Po zvětšení objemu se kuličky nechávají vyzrávat v provzdušňovacích silech, kde získávají pevnost. Poté se napěněnými kuličkami vyplní forma ve tvaru kvádru, kde se opětovným působením páry a pentanu (organická sloučenina, která se rovněž vyrábí z ropy, pozn. red.) vylisují do bloků o váze kolem 150 kilogramů. Monolity se pak převážejí do sousedního skladu, kde vyzrávají. Teprve řádně odleželé kvádry se mohou nařezat na desky o přesném tvaru a rozměrech, aniž by hrozilo jejich prohýbání a další deformace.
„Je poměrně jednoduché vyrobit jeden kubický metr materiálu. Vyrobit měsíčně 500 000 stejně kvalitních desek tak, aby byly všechny stejně perfektní, aby na stavbě pasovaly a desítky let spolehlivě fungovaly, to je náročné,“ upozorňuje Pavel Rydlo na efektivitu zdejší výroby.
Polystyren z rychlovarné konvice
Tradiční bílý polystyren tvoří v továrně většinu výroby. Pracuje se zde ale i s novými šedými materiály. Barvu způsobuje přidaný grafit, který až o 20 procent zlepšuje tepelně izolační vlastnosti.
PolystyrenReportáž se zaměřila na expandovaný (EPS) polystyren. Existuje také extrudovaný (XPS), který je dražší a vyrábí se jako barevný. Jeho hlavní výhodou je minimální nasákavost a vysoká pevnost v tlaku, proto se používá na izolace základů, plochých střech, teras nebo soklů domů zvenčí a používá se i na extrémně zatížené podlahy nebo izolaci hlubokých podzemních stěn. |
A právě šedý polystyren posloužil k ukázce, jak probíhá napěňování pomocí horké vody a páry. Pracovníci ze sdružení EPS vysypali část miniaturních kuliček do rychlovarné konvice, ve které po zapnutí během několika vteřin vypěnily, až málem přetekly přes okraj. V malém rozsahu jsme tak viděli proces probíhající ve velké tovární hale.
Podle Pavla Rydla je polystyren nezávadný pro životní prostředí i pro člověka, což osobně dokazuje na pokusu s rychlovarnou konvicí, která bude posléze znovu vařit vodu na čaj nebo kávu. Od poloviny loňského roku navíc polystyren neobsahuje zpomalovač hoření HBCD, který byl zakázaný kvůli těžké odbouratelnosti v přírodě.
„Pěnový polystyren je nezávadným účelně zpracovaným plastem, který neobsahuje žádné škodlivé látky, a proto se také některé typy používají v potravinářském průmyslu,“ dodal vedoucí technologie a kvality v EPS Michal Polák.
Budoucnost polystyrenu? Podklad pod dálnici
V loňském roce se v České republice spotřeba pěnového polystyrenu vyšplhala na rekordních 62 100 tun. Za výsledkem podle sdružení EPS stálo ekonomické oživení i spuštění kontinuálního běhu dotací z programu Nová zelená úsporám u rodinných i bytových domů, který přilákal investory do zateplování.
Polovina spotřebovaného polystyrenu šla na zateplení fasád. Až 35 procent se pak využilo na zateplení podlah a plochých střech. Zbylých 15 procent bylo využito například na polystyrenové tvarovky, které se v rámci takzvaného ztraceného bednění využívají jako forma pro nosné železobetonové stěny.
Není to ovšem jediné využití tohoto materiálu. „V Čechách používáme pěnový polystyren také pro obalový průmysl. Dobře známe lehké obaly na pračky, ledničky a mikrovlnky,“ uvádí Rydlo.
„Zatím se u nás málo využívá polystyrenových kvádrů při stavbách dálnic, silnic nebo železničních tratí na dostatečně nezpevněných podkladech. Můžeme z kvádrů velmi rychle vytvářet lehké, vysoké a proti deformaci odolné náspy,“ dodává technický poradce sdružení EPS a naznačuje možnou budoucnost, kam by se mohl polystyrenový průmysl rozvíjet. Zatím se tato technologie využívá především v Norsku a dalších severských zemích.
