"Žádná debata o jakýchkoli formách finanční pomoci nebo jiné nebyla," řekl po schůzce český premiér Jan Fischer.
Unie podmiňuje pomoc Řecku jeho dalšími úsporami a šetřením. Atény však zatím o finanční záchranu nežádají.
Čeká se, že konkrétní opatření pro Řecko vzejdou ze schůzky ministrů financí eurozóny, která se koná příští týden.
Zatím se spekuluje o tom, že by státy EU mohly například nakupovat řecké dluhopisy nebo zemi poskytnout finanční pomoc. Podle televizní stanice RTÉ by mělo Řecko od Unie získat pomoc v řádu miliard euro. Na pokrytí rozpočtového deficitu a refinancování dluhů budou Atény potřebovat zhruba 54,5 miliardy euro.
Problém zadluženého Řecka se stal hlavním tématem čtvrtečního jednání evropských představitelů. "Žádného člena Evropské unie nenecháme, aby čelil vážné finanční situaci sám," sdělila irská komisařka Máire Geoghegan-Quinn.
Analytik: Politici slibují pomoc, aby sami nemuseli šetřit
Pomoc ale není žádné milosrdenství. Kdyby Řecko zbankrotovalo, oslabilo by to společnou evropskou měnu a tedy i státy, které eurem platí. Svět už teď navíc vnímá Evropu kvůli Řecku značně skepticky.
Podle Vladimíra Pikory, hlavního ekonoma Next Finance, však není půjčka Řecku řešením. "Politici si jen připravují půdu, aby nemuseli šetřit. Vědí, že kdyby oni sami udělali ve veřejných financích takovou spoušť jako Řekové, někdo přijde na pomoc," komentuje Pikora. Sám navrhuje osekat eurozónu o nejslabší články.
Záchranných akcí by se měly ujmout především Německo a Francie. "Řecko nezůstane samotné, ale jsou tu nějaká pravidla, která je třeba dodržet," řekla německá kancléřka Angela Merkelová pro agenturu Bloomberg.
Aby měla půjčka potřebný efekt, Řecko bude muset zkrotit rozpočtový deficit. Kromě toho se nevyhne ani nepopulárním opatřením, jako je krácení mezd státních zaměstnanců o desítky procent nebo zvýšení věku odchodu do důchodu.
