Cílem novely je výrazně zvýšit objem recyklovaných odpadů a současně do roku 2024 téměř skončit se skládkováním.
Pro lidi bude největší změnou přechod na systém „Platíš, kolik vyhodíš“. Ten už úspěšně funguje v řadě měst, ministerstvo ho chce rozšířit po celé zemi. „Platit paušál na hlavu není motivující k recyklaci,“ říká vedoucí odboru odpadů na ministerstvu Jaromír Manhart. Radnice ale zatím budou mít možnost volby, zda nezůstat u paušálu.
Připravovaný zákon navíc umožňuje obcím zvýšit poplatek za svoz odpadu až na 1 100 korun na hlavu ročně oproti stávající tisícovce. Souběžně ale stát mluví o tom, že důslednější třídění by se mělo na výši částky odrazit. „Kdo bude třídit, měl by platit méně než dosud,“ tvrdí Manhart.
Odpadky se kupí u podzemních kontejnerů. Lidé je neumí vyhodit |
Do byznysu s odpady tak začnou mnohem více vstupovat váhy nebo čárové kódy a čipy. A také zámky. Zjistit, kdo a kolik třídí, totiž není zcela jednoduché.
Ve výhodě budou obyvatelé domků, kteří mají jednu popelnici. Čím více toho vytřídí, tím méně naplní nádobu na směsný odpad, kterou svozová firma zváží. Podle hmotnosti odvezeného odpadu budou totiž platit. Navíc bude možné upravit třeba i to, jak často svozová firma odpad odváží od toho kterého domu.
Před navrženým systémem nicméně varuje Svaz měst a obcí. Obává se, že tím stoupne objem odpadů, který vyvezou lidé na černou skládku či spálí, aby ušetřili. Podobný názor sdílejí někteří poslanci. „Myšlenka je správná, ale není to dobrá cesta. Může to fungovat jen v obcích, kde je dobrý recyklační systém,“ míní poslanec Michal Kučera (TOP 09).
V mnoha městech ale svoz odpadu probíhá bez sebemenších potíží. „Nemůžeme lidem automaticky nevěřit. Vždy hodně záleží na starostovi, jak k odpadům přistupuje,“ říká Manhart.
Vybírání peněz u bytových domů bude oříšek
Podstatně komplikovanější budou snahy o vybírání peněz podle hmotnosti u bytových domů. „Bude to výzva. Pro vlastníky nemovitostí i radnice,“ připouští Manhart. Zejména na sídlištích jsou popelnice běžně přístupné všem a může se stát, že „domkaři“ budou odvážet odpad na sídliště, aby ušetřili.
„Už je běžné, že se popelnice zamykají nebo jsou v místech, kam mohou jen obyvatelé domu,“ odpovídá na námitky Manhart.
Systém poplatků podle vyhozeného množství počítá s minimálním základem 10 kilogramů nebo 60 litrů odpadu měsíčně. Sazba by činila nejvýše šest korun za kilogram nebo jednu korunu za litr objemu. Maximálně by „třídiči“ měli platit 720 korun ročně, nově bude možné platit poplatek také po měsících, nikoliv za celý rok.
Jedním z měst, kde tento systém funguje, je Mikulov na Břeclavsku. Lidé zaplatí roční fixní částku, z níž následně dostávají slevy podle toho, jak třídili či nakolik plnou popelnici s běžným odpadem měli. „Je to funkční model, nejsou s tím zásadní problémy. Lidi to skutečně motivuje k třídění,“ říká jednatel mikulovské firmy STKO Miroslav Hyrš.
Obyvatelé Česka v mezinárodním srovnání zaostávají především v třídění bioodpadu, který běžně tvoří až padesát procent veškerého komunálního odpadu. Města sice mají povinnost ho třídit, ale zákon je v tomto ohledu slabý: i na stotisícové město stačí například jeden sběrný dvůr pro bioodpad a povinnost je splněna.
Zákon zatím nenařizuje městům zbavit se jednoduššího, ale nemotivujícího systému placení paušálu na hlavu. Stát alespoň přichází s ekonomickými nástroji, které mají radnice donutit více třídit. Především se jedná o postupné a výrazné zdražování skládkování, kam dosud nejvíce odpadu míří.
Olomoucká firma vyrábí dvojité pytle na odpadky:
16. listopadu 2015 |
