„Chceme zákon s obcemi projednávat a nastavit tak, aby obce měly povinnost tento poplatek vždy vybírat,“ potvrzuje náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Podle ní dosud využívá poplatek jen 14 procent všech měst a obcí. Nově by to měly být všechny, které mají na svém území nějaké ubytovací zařízení.
Na poplatcích se ročně podle ministerstva vybere 300 až 600 milionů korun. Strop je nyní 15 korun v případě poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt, dalších šest korun představuje poplatek z ubytovací kapacity.
Plány ministerstva ale zatím budí rozpaky. Například Svaz měst a obcí či Sdružení místních samospráv podporují zvýšení poplatku, ale odmítají zavedení plošné povinnosti. „Vybíraná částka už dlouho neodpovídá kupní síle a vývoji inflace, s tím navýšením nemáme proto problém,“ říká europoslanec a šéf sdružení Stanislav Polčák.
„Povinný výběr mi ale přijde jako špatný nápad. Samosprávy mají právo si o tom rozhodovat samy, ukládat by se měly takové povinnosti jen výjimečně. To ale není tento případ. Je to podobné, jako by všechny obce musely vybírat poplatek za psa,“ dodává Polčák s tím, že administrativní náklady na výběr poplatku mohou podle něj přesáhnout příjmy.
Řada měst a obcí nejspíš proto dnes poplatky z ubytování nevybírá. „Nejsme příliš turistická oblast, bereme to jen jako buzeraci malých podnikatelů. Navíc výnos z nich by nebyl příliš velký,“ říká starosta Nové Paky Rudolf Cogan. S plošným zavedením povinnosti platit ani on nesouhlasí a bere to jako další krok k likvidaci menších podnikatelů.
Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek je přesvědčen, že poplatek by mohl zůstat ve stejné výši jako dosud. Měly by se však odstranit různé výjimky a především zlepšit jeho výběr. Dnes například neplatí ti, co tvrdí, že se ubytovali pracovně. „Navíc je důležité, aby se tento poplatek vracel zpět do cestovního ruchu,“ upozorňuje Stárek.
Neplatiči jsou problém už dnes
Ministerstvo chce, aby poplatky obce motivovaly ke zlepšování služeb turistům – výnosy by se měly používat na investice do cestovního ruchu a zázemí pro návštěvníky. „V takovém případě jim motivačně chceme přidat v poměru jedna ku jedné k reinvestovaným penězům prostřednictvím dotačního programu,“ tvrdí Dostálová. Podle ní bude na každé obci, jak s výnosy z poplatků naloží.
Některé obce se netají obavami, že vyšší poplatek povede k horšímu výběru peněz. „Dvojnásobné zdražení může být pro spoustu podnikatelů už dost. Většinou mají poplatek zahrnutý v ceně ubytování. Nemyslím si, že je cesta ho jen zdražit,“ říká místostarosta Kořenova Stanislav Penc. Obec na pomezí Jizerských hor a Krkonoš ročně z turistů získá kolem milionu korun. „Když se poplatek zvýší, jen přibude lidí, kteří ho nebudou platit,“ soudí Penc.
Neplatiči jsou už dnes velkým problémem. Města a obce nemají příliš mnoho možností, jak zkontrolovat podnikatele, že odvedli peníze skutečně za všechny ubytované. „Výběr je značně nerovnoměrný, což ukazují i čísla z jednotlivých pražských obvodů,“ podotýká Stárek.
Stát už v roce 2010 výrazně rozšířil možnost, které obce a města mohou poplatek vybírat. Do té doby to směly jen lázně a místa soustředěného turistického ruchu.
Poplatek zatím neřeší, jak vybírat peníze z ubytovaných přes ubytovací portály typu airbnb.com. „Je to věc, na kterou se musíme podívat a řešit ji. Obcím a městům takto utíkají peníze, navíc jsou znevýhodňovány klasické hotely a další ubytovací zařízení, která poplatek odvádějí,“ dodala Dostálová.
