Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Daňové recepty ministrů: Kalousek by potěšil firmy, Babiš ulehčí rodinám

  4:10aktualizováno  4:10
Za Miroslava Kalouska by si polepšily firmy, za Andreje Babiše se jen symbolicky uleví rodinám s dětmi. Vyplývá to z analýzy daňových receptů obou ministrů financí, kterou provedla MF DNES.

Miroslav Kalousek (TOP 09) a Andrej Babiš (ANO) | foto: koláž iDNES.cz

Kardinální otázka „zvýšení daní“ přišla ve středu na přetřes na rozpočtovém výboru sněmovny při projednávání novely zákona o daních z příjmů. Ta ruší původní zákon o jednom inkasním místě, a tím i daňový odkaz exministra Kalouska. Jeho zákon odstraňující některé daňové výjimky a zjednodušující výběr daní prošel v roce 2011, ale platit měl až od roku 2015. Sobotkova vláda ho tak stihne pohodlně rozmetat.

Zaměstnanci

Kalousek: rušil jim výpočet daně ze superhrubé mzdy a zaváděl sazbu 19 % (dnes je papírově sazba 15 %, ale fakticky 20,1 %). Zároveň na zaměstnance přesunul 2 % zdravotního pojištění, které za ně do té doby platily firmy. Sleva „zaměstnanecký paušál“ byla zrušena 2013 senátem.

Babiš: pohorší si vysokopříjmoví: trvalá progresivní daň má kopírovat dočasnou solidární daň (z Kalouskovy dílny). Trvale se zruší strop na zdravotní pojištění, Nečasova vláda ho zrušila dočasně.

Místopředseda TOP 09 a opoziční poslanec Miroslav Kalousek je přesvědčen, že kdyby jeho daňová reforma začala platit, lidé by platili nižší daně z příjmů. Odvolává se přitom na letošní dubnový Konvergenční program Ministerstva financí, dokument, který úředníci ministerstva každoročně posílají do Bruselu. V něm ministerští úředníci uvádějí, že jeho zákon by pro fyzické osoby znamenal snížení daně z příjmů o 14,6 miliardy v roce 2015. „Kdyby vládní návrh zákona nebyl přijat, tak by fyzické osoby platily méně na daních,“ uvedl Kalousek.

Jenže už nedodává to druhé – jeho zákon měl zároveň připravit zaměstnance o 23,4 miliardy korun na zdravotním pojištění, jak lze vyčíst z důvodové zprávy k návrhu z roku 2011. A tehdy zaváděná daňová sleva, takzvaný zaměstnanecký paušál, ve výši celkem 12 miliard korun, byl už v době schválení prakticky mrtvý.

Ve sněmovně totiž tehdy neprošla jeho výměna za zrušení stravenek (záměrem bylo zrušit všechny roztříštěné zaměstnanecké benefity a nahradit je právě paušálem tři tisíce korun ročně na poplatníka). Kalouskovo ministerstvo proto už v dalším roce začalo připravovat návrh na zrušení paušálu.

Z tehdejší důvodové zprávy vyplývá, že změny pro zaměstnance měly už v době schválení nulový součet. Polepšit si mohly jen osoby samostatně výdělečně činné.

Kalousek chtěl pomoct hlavně firmám

Kalouskovy daňové změny měly výrazně zamíchat sazbami daní z příjmů a pojistného – rušila se superhrubá mzda, sjednocovaly se sazby pojistného zaměstnanců a živnostníků. Vydělaly by na tom firmy, protože část jejich nákladů na zdravotní pojištění zaměstnance (2 %) by se přesunula přímo na bedra zaměstnanců. Ti by to pocítili na nižším čistém příjmu. Firmám rovněž nahrávalo osvobození dividend a podílů na zisku od daně z příjmů, což mělo zamezit dvojímu zdaňování korporátních zisků.

OSVČ

Kalousek: úlevy na zdravotním a sociálním pojištění, vyšší daň z příjmů (z 15 % na 19 %), v součtu nicméně měli živnostníci dle výpočtů z roku 2011 vydělat na reformě 3,4 miliardy. Později Kalousek zpřísnil výdajové paušály pro živnosti poradců či právníků.

Babiš: výdajové paušály se zpřísní pro všechny OSVČ. Vláda jim slibuje „vyvážení zatížení mezi zaměstnanci a OSVČ“, což pro ně znamená vyšší odvody. Také budou víc pod kontrolou, chystá se na ně elektronická evidence tržeb.

Na dalších krocích Nečasovy vlády prodělávali všichni poplatníci. V rámci snižování schodku zavedla na roky 2013 až 2015 utahování opasků, dočasně zvýšila DPH, vzala slevu pracujícím důchodcům, zavedla solidární daň pro lidi s příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy, zrušila jim strop na zdravotní pojištění, zpřísnila paušály části živnostníků, trvale vzala zelenou naftu zemědělcům a zvýšila daň z převodu nemovitostí.

Ministr financí Andrej Babiš nyní z těchto navýšení může čerpat a naplnit státní kasu. Udělá jen pár úliteb – zavede novou sazbu 10 procent na léky, knihy a dětskou výživu (sunar), zvýší daňové slevy na druhé a další dítě a vrací do hry zelenou naftu.

Myšlenku jednoho inkasního místa prý současná koalice stále podporuje, alespoň to stojí ve zprávě k vládní daňové novele. Zatím to však nikde není vidět, vláda má jiné priority – chce přitvrdit na kontrole, kde zavede elektronickou evidenci tržeb a kontrolní výkaz DPH. Chystá také odhalení podezřelého majetku a jeho dodanění.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.