Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Billboardy kolem dálnic se vracejí do hry. Bojují za ně poslanci

  1:00aktualizováno  1:00
Poslanci jsou pro prodloužení byznysu s billboardy, a to navzdory odporu vlády. Prý kvůli arbitráži i práci. Kolem dálnic a silnic první třídy dnes stojí přibližně 1 300 billboardů. Původně měly reklamní poutače podél silnic zmizet v září 2017.

Billboard (ilustrační foto) | foto: bigboard.cz

Stanislav Berkovec (ANO) se nevzdává. Vláda jeho návrhu sice řekla jasné ne, ale poslanec dál bojuje za to, aby se firmám provozujícím billboardy kolem dálnic byznys prodloužil o dalších pět let. Původní plán přitom počítal s tím, že příští rok v září z okolí komunikací zmizí.

Není sám. Provozovatelům billboardů fandí i jeho kolega z ČSSD Jaroslav Foldyna. Oba poslanci měli ve čtvrtek obhajovat své návrhy na sněmovním výboru pro dopravu, ale řešil se nakonec jen ten Berkovcův.

Dlouhá bitva o billboardy

  • O omezení billboardů se začalo poprvé vážně hovořit v roce 2010, ale projednávání mezi poslanci zabralo přes dva roky.
  • Zákaz billboardů u dálnic a silnic první třídy prošel v roce 2012. Tehdy bylo stanoveno, že billboardy mají zmizet do 30. září 2017.
  • Billboardy u dálnic jsou pro stát často nevýhodné. Má z nich pouhý zlomek toho, co vynášejí svým provozovatelům.
  • Plochy kolem dálnic z velké části ovládá skupina BigBoard.
  • Bezpečnostní experti tvrdí, že billboardy řidiče rozptylují, a tím zvyšují riziko nehod.

Berkovec argumentuje tím, že stažení billboardů zlikviduje celý obor a hrozí kvůli němu arbitráže. „Neexistují studie, že billboardy způsobují nehody,“ namítá Berkovec na nejčastější výtku proti reklamám podél silnic.

Když mu jeho stranický kolega Martin Kolovratník připomněl nedávnou nehodu, kdy nárazem do billboardu zahynul řidič, Berkovec odvětil, že to nebylo kvůli tomu, že ho billboard rozptyloval. Kolovratník naopak prodloužení života billboardů odmítá.

Úplná studie na téma nebezpečí billboardů neexistuje. „Je však prokázané, že billboardy rozptylují řidiče, snižují jejich pozornost, řidiči do nich mohou narazit. Proto jsem pro jejich rušení,“ tvrdí Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Odstranění reklamních ploch od dálnic a silnic první třídy vítá i šéf dopravní policie Tomáš Lerch.

A náměstek ministra dopravy Jakub Kopřiva ve čtvrtek zopakoval stanovisko úřadu: žádné prodlužování.

Nemusí tam být jen kočky

Jednání o billboardech místy vypadalo, jako by místo poslanců seděli zástupci provozovatelů venkovní reklamy. Kritik billboardů Vojtěch Razima z občanského sdružení Kverulant dokonce tvrdí, že chování poslanců zavání korupcí.

Nápad prodloužení života reklam podél dálnic podporuje i další poslanec ANO Pavel Čihák. Ten navrhoval, aby prodloužení bylo kratší a aby se regulovalo, co na billboardech může být. „Nemusí tam být jen nějaké kočky, ale třeba prostor pro dopravní prevenci nebo jako volební plocha. Volby jsou často,“ vysvětloval Čihák. Podle něj je teď dobrá příležitost ke komunikaci s provozovateli reklamy.

Podle šéfa Svazu provozovatelů venkovní reklamy Marka Pavlase byly argumenty Berkovce překrouceny. „Na zakázkách získaných díky venkovní reklamě jsou dnes závislé tisíce živnostníků a malých podnikatelů, kteří nemají jinou dostupnou možnost prezentace v místě své působnosti,“ tvrdí Pavlas.

Omezení se podle něj týká zhruba 10 až 15 procent všech venkovních ploch. Majitelé navíc investovali do dražší příhradové konstrukce, která nepředstavuje hrozbu pro bezpečnost dopravy.

Na pomoc billboardářům přispěchal i poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Ten k balíku zákonů o železnici přilepil nové ustanovení, které jinak definuje zastavěné území, což má z pohledu venkovní reklamy zásadní dopad.

Chystaný konec billboardů u dálnic a silnic I. třídy se totiž netýká zastavěného území, tedy měst a obcí. O rozsahu zastavěného území by díky tomu rozhodovaly obce, které by mohly vtěsnat na své území více reklam. Svůj plán ale Foldyna nepřišel obhájit.

Společnostem provozujícím billboardy se zákon nelíbí a některé už hrozí arbitráží. Jednou z nich je ACE Media. „Velká část škody, co se hodnoty našich investic a naší pověsti týče, již byla naší společnosti způsobena tím, že byl zákon přijat,“ tvrdí jednatelka firmy Monika Jarolímková.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.