Poslanci přijdou o část odměn

Poslanci, senátoři a zaměstnanci Fondu národního majetku zřejmě přijdou o významnou část svého výdělku. Legislativní tým místopředsedy vlády Pavla Rychetského totiž připravuje úpravy zákonů, které zakážou těmto lidem pobírat leckdy tučné odměny za členství v představenstvech a dozorčích radách státních a polostátních firem. Odměny za tyto pozice se pohybují většinou v řádu tisíců až desetitisíců korun měsíčně. V ziskových společnostech je pak ještě třeba přičíst často stotisícové částky rozdělené jednou ročně na tantiémách.

Ve státem ovládaných firmách nyní hájí zájmy státu pět poslanců a jeden senátor. Například v elektrárenské společnosti ČEZ, kde stát vlastní 67 procent, sedí v dozorčí radě jeden člen ODS a jeden z ČSSD. Smluvněopoziční ODS má svého zástupce v další z největších českých firem - Českém Telecomu. Měsíční odměny za členství v těchto orgánech se pohybují mezi čtyřiceti a padesáti tisíci korun.
Poslanci, které stát nominoval do významných funkcí, mají na iniciativu místopředsedy vlády rozdílné názory.

"Jsem ve firmě ČEZ proto, že stát v ní chce mít kontrolu. Nemám problém pro příslušnou změnu zákoníku práce hlasovat," tvrdí místopředseda Poslanecké sněmovny a člen dozorčí rady ČEZ František Brožík (ČSSD). Naopak další poslanec ČSSD a předseda správní rady Českých drah Miroslav Kapoun je proti. "Myslím, že je to populistické řešení. Znám mnoho kvalitních státních úředníků, kteří pracují ve firmách hodně nad rámec své pracovní náplně a odměnu by si zasloužili," říká Kapoun.

Sněmovna by se mohla úpravami zabývat příští rok. "Do konce letošního roku návrhy předáme vládě," prohlásil Rychetský. Důvodem, proč mají lidé z parlamentu či Fondu národního majetku přijít o peníze, je především to, že nárok na ně od roku 1992 nemají ani zaměstnanci ministerstev.

Pro ně je totiž podle nynějších zákonů zastupování státu v podnicích součástí pracovní náplně. Na FNM se však platný zákoník práce nevztahuje. Šéf fondu Jiří Havel iniciativu Pavla Rychetského neuvítal. "Zaslal jsem k tomu negativní stanovisko. Může se stát, že fond ztratí klíčové lidi," upozornil Havel. Peníze za členství v orgánech podle něj zaměstnancům fondu kompenzují nižší platy, než by mohli mít v soukromé sféře. Platy referentů a ředitelů odborů FNM se pohybují mezi patnácti až třiceti tisíci korun a to, co získají z členství v orgánech firem, jejich plat často převyšuje.

Havel hájí zájmy státu v dozorčích radách Komerční banky, Českého Telecomu a Unipetrolu, tedy firmách, které dávají za členství ve vrcholných funkcích jedny z nejvyšších odměn v zemi. Celkem zastupuje FNM v orgánech obchodních firem devadesát zaměstnanců a dalších 29 externistů. Na rozdíl od šéfa FNM se proti iniciativě nestaví resorty financí a průmyslu.

"Myslím, že je to v pořádku," říká ministr průmyslu Miroslav Grégr. Zatímco zástupci FNM mají přijít o odměny zcela, poslanci a senátoři je budou muset oželet pouze ve firmách, kde má stát majoritu.

Více než polovina z volených zástupců přitom zasedá v orgánech firem, kde má stát menšinový podíl, nebo v městy ovládaných podnicích či soukromých společnostech.
Návrhy Pavla Rychetského zpracovává ministerstvo práce. "Chceme také navrhnout, aby zástupci státu, poslanci a senátoři neručili ve firmách celým majetkem, ale pouze do výše určitého násobku mzdy," sdělila Helena Úlehlová z ministerstva práce.