Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozpočet se veze na vlně oživení, nemá ambice dát finance do pořádku

  7:00aktualizováno  7:00
Rozpočet pro rok 2016 sleduje jediný cíl – nikoho si nerozhádat tím, že sníží výdaje. Díky ekonomickému růstu navíc může pár skupin příjemců bez námahy potěšit. Zejména důchodce, rodiny s dětmi a státní zaměstnance. Plánovaný rozpočet tak nemá ambice dát veřejné finance do pořádku.

Premiér Bohuslav Sobotka (vlevo) a ministr financí Andrej Babiš po schválení rozpočtu (9. prosince 2015). | foto: ČTK

Stát bude příští rok nejštědřejší v historii. Výdaje dosáhnou jednoho a čtvrt bilionu korun. Většinu vláda zaplatí z vybraných daní a pojistného, nicméně i tak si na plánované výdaje hodlá vypůjčit 70 miliard korun. Méně, než si půjčovala letos.

Tento rok byl výjimečný nejen výší ekonomického růstu (zhruba čtyři procenta), ale i tím, že vláda uvedla do reality řadu přislíbených dárků zanesených v koaličních dohodách, počínaje sníženou sazbou DPH a daňovým zvýhodněním na děti přes návrat slevy pro pracující důchodce, zavedení školkovného a vyšší valorizace důchodů až po přidání státním zaměstnancům.

Většina těchto výdajů přitom nemá žádný vliv ani na zlepšení výběru daní, ani na lepší fungování služeb státu vůči občanům.

„Vláda marní šanci dát veřejné finance do takového stavu, aby zvládly případné zhoršení ekonomického počasí bez výraznějšího zakolísání,“ myslí si David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Podle něj by deficit mohl být o 20 miliard nižší, některé výdaje jsou dlouhodobě nastavené nerozumně.

Důchody vždy byly a budou největší výdajovou položkou, příští rok poprvé překročí 400 miliard korun. A je jasné, že v příštích letech počet penzistů poroste rychleji než dosud. Vládní důchodová komise, už třetí od roku 2005, hledá řešení, jak udržet tento výdaj pod kontrolou. Namísto reformy pro příští generace dostanou stávající důchodci jednorázový dárek v únoru – 1200 korun na přilepšenou.

Na rozpočtu je vidět schizofrenní povaha tuzemské politiky: jednak směřuje k většímu hýření při ekonomickém růstu a jednak ji drží na uzdě požadavky na disciplínu z Bruselu.

V době, kdy se ekonomice nedařilo, vláda ordinovala úspory (škrtání peněz na platy ve státní správě, zmrazení důchodů, omezení výdajů na aktivizaci lidí bez práce) a dusila ekonomický růst. To vše abychom se vyhnuli kritice z Bruselu za nedodržení schodku.

Nyní, kdy se nezaměstnanost vrací na relativně nízké předkrizové hodnoty z roku 2008, se počítá s dvojnásobnými výdaji na aktivní pomoc nezaměstnaným než v době recese před třemi lety.

Další velkou položkou rozpočtu jsou platy státních zaměstnanců, představují více než 100 miliard korun. Výdaje příští rok vzrostou skokově o 10 miliard, což je dané schváleným růstem platů o 3 procenta a také plánovaným nabíráním zhruba 13 tisíc nových lidí.

Zda bude státní správa díky nim šlapat lépe, těžko říct. K zavedení určitých pravidel v této oblasti nás letos dotlačil Brusel. Vznikl služební zákon, aby politici už neměli takový vliv na své podřízené a aby se omezila fluktuace pracovníků ve státním sektoru.

Některé dobré zprávy přesto rozpočet přináší. Díky ekonomickému oživení (růst má v příštím roce dosáhnout 2,5 procenta) a situaci na finančních trzích se vláda bude moci pochlubit o dvanáct miliard korun nižšími úroky ze státního dluhu. Ministerstvo financí už letos nadšeně oznamovalo, že místo aby za dluh platilo, naopak dostávalo zaplaceno. Nízké úroky nicméně podle ekonomů zřejmě už příští rok skončí.

Druhou dobrou zprávou je, že by mohl zafungovat boj proti daňovým únikům na DPH. Pro podnikatele je to možná nepříjemné (již schválené kontrolní hlášení a dosud neschválená evidence tržeb), pro rozpočet to však může znamenat osm miliard navíc.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.