Zákon počítal s tím, že od 1. ledna příštího roku si bude moci každý majitel bytu volně smluvit s jeho nájemcem výši poplatku. Pokud by chtěl majitel zdražit, ale nájemník s tím nesouhlasil, byl druhý pokus o dohodu omezen jen na maximálně desetiprocentní růst nájmu za rok, a kdyby ani na to nájemce nepřistoupil, měla přijít na řadu smírčí komise a potom soud.
Zákon měl nahradit nynější každoroční deregulace, které vyhlašuje ministerstvo financí. Podle poslance Tomáše Kvapila zamítla sněmovna návrh o nájemném (KDU-ČSL) i proto, že ignoroval nález Ústavního soudu.
Ten loni konstatoval, že způsob regulace ministerstva financí znemožňuje majitelům bytů a domů dosahovat zisku. Platnost svého rozsudku, který tak státní regulaci nájmů ruší, však odložil právě až na 1. leden 2002, a proto byl připravován zákon nový.
Ministr financí Pavel Mertlík, jehož úřad je hlavním autorem zamítnutého zákona, řekl, že vláda zřejmě ještě do konce volebního období předloží nový návrh.
"Předkládat zákon v podobné verzi znovu by však asi nemělo smysl. Vláda tedy asi přijde s nějakým jiným návrhem, ale v tuto chvíli je předčasné říci s jakým. Nicméně speciální právní ochrana nájemního bydlení je nutná," zdůraznil Mertlík.
Pokud k 1. lednu příštího roku nový zákon o nájemném nebude, budou se muset majitelé a nájemci řídit pouze občanským zákoníkem. "Problémy zřejmě nastanou, ale ne nějaké fatální," domnívá se Mertlíkův mluvčí Libor Vacek.
Do hry se však pravděpodobně znovu dostane protinávrh z dílny ministerstva pro místní rozvoj, který má podle poslankyně Horníkové větší podporu. Tento návrh počítal s rychlejším uvolňováním nájmů, protože za obvyklou hladinu, kam až by ceny mohly jít, považoval nynější tržní nájemné.
Zatímco tak například v Praze nyní stojí regulovaný měsíční nájem menšího bytu v průměru 2100 korun, tržní cena se pohybuje kolem 9300 korun měsíčně. Poslanci přitom upozorňují, že případné sociální dopady zdražení nájmů by slabším rodinám měl kompenzovat stát.
