Až do roku 2009 tak nebudou moci kupovat domy pro tzv. vedlejší bydlení ti lidé, kteří nebudou mít české občanství, nebo nebudou v Česku přihlášeni k pobytu.
"Všichni občané z členských států EU, kteří budou mít v České republice povolen trvalý nebo přechodný pobyt delší než 3 měsíce, budou považováni za residenty, resp. osoby, které v České republice bydlí, a na které se proto přechodné období pro nabývání objektů vedlejšího bydlení nebude vztahovat," píše se v důvodové zprávě novely devizového zákona.
Na nemovitosti nedosáhnou ještě pět let po vstupu také společnosti, které nebudou mít v tuzemsku sídlo nebo pobočku.
Pro zemědělskou a lesní půdu bude platit dokonce sedmileté přechodné období. A to pro ty občany a společnosti členských států EU, které nejsou v Česku usazeny ani zapsány do rejstříku.
"Tato výjimka se ale nebude vztahovat na ty státní příslušníky jiného členského státu Evropské unie, kteří jsou samostatně hospodařícími zemědělci a kteří se chtějí usadit a bydlet v České republice," řekl zpravodaj zákona Martin Kocourek (ODS).
Opatření má chránit české zemědělce před tím, aby jim pozemky nevykoupili zpravidla kapitálově silnější zahraniční zájemci. Rolníci totiž v tuzemsku z 90 procent hospodaří na pronajaté půdě.
Sedmileté přechodné období jim má dát čas pozemky v co největší míře nakoupit.
"Přezkoumání účelnosti těchto výjimek se uskuteční ve třetím roce po přistoupení, přičemž Rada Evropské unie může pouze jednomyslně rozhodnout o zkrácení nebo ukončení těchto výjimek," dodal Kocourek.
Výjimky lze v krizovém případě i prodloužit, nejvýše však o tři roky.