Poslanci zamítli návrh o smluvním nájemném

Poslanci zamítli návrh zákona z pera ministra financí Pavla Mertlíka, podle kterého si výši nájemného od příštího roku měli majitelé bytů a domů dohadovat přímo s nájemníky. Vláda návrh, který ruší každoroční právo státu rozhodovat, o kolik se může nájemné zvýšit, schválila začátkem března. Mertlík po neúspěchu ve sněmovně prohlásil, že kabinet zřejmě připraví novou normu.
Odpůrci návrhu poukazovali na to, že víceméně zakonzervuje současný stav. Naopak komunisté jej považovali za příliš nebezpečný experiment.

CO ZAMÍTLI POSLANCI

* Uvolnění dosud regulovaných cen nájemného se dotkne asi třetiny domácností.

* Když se domácnost s majitelem bytu na výši nájemného nedohodne, určí ho soud na základě místně obvyklého nájemného.

* Místně obvyklé nájemné vypočtou obce.

* Nájemníci byli nespokojeni, protože se nechtěli smířit s růstem vyšším než o deset procent ročně.

* Majitelé bytů byli nespokojeni, protože by ani po takové deregulaci obdržená částka nepokryla jejich náklady.

Návrh svázal pravomoci majitelů domů a bytů poměrně přísnými pravidly. Většina lidí, kteří v pronajatých bytech žijí, by se tak nemusela obávat, že by za bydlení náhle museli platit podstatně více peněz.

Jak vypadal návrh
"V některých lokalitách možná ceny nájemného přechodně prudce stoupnou, obecně však k žádným dramatickým změnám nedojde.

Nedomníváme se tedy, že by uvolnění nájmů mělo také nějaké dramatické sociální následky," tvrdil ministr financí Pavel Mertlík.

Nájemné mohlo podle návrhu vzrůst maximálně na úroveň tzv. místně obvyklého nájemného, které musí vypočítat obce.

"Do tohoto výpočtu se nebudou navrhovat úplně všechny nájmy, které v obci existují, jak to předpokládal náš původní návrh," uvedl Mertlík. Obvyklé nájemné se zjistí pouze výběrovým statistickým šetřením, do něhož se zahrnou byty jak s volným nájemným, tak s regulovaným, které doposud určoval stát.

I kdyby však byl rozdíl mezi místně obvyklým nájemným a původním regulovaným vysoký, obyvatelé se nemusí bát. Pokud se totiž s majitelem na zvýšení nedohodnou, ten jim může navrhnout pouze desetiprocentní růst ročně.

Zdražování by se pak mělo zastavit, až cena dosáhne obvyklé úrovně v daném místě. Vlastníci domů návrhem zákona příliš nadšeni nejsou. "Nájemník nemá vůbec žádné povinnosti. Když se se mnou nedohodne vůbec na ničem, ani na deseti procentech, nic se neděje," stěžuje si za Sdružení majitelů domů Robert Axamit.

Majite

Glosu Martina Komárka čtěte ZDE.
lé se však mohou obrátit na smírčí komisi, s jejichž zřízením při okresních úřadech zákon počítá, nebo jít k soudu. "Každý ovšem ví, jak to chodí se soudy, takže to je nesmysl," upozorňuje Axamit.

Majitelé domů jsou proto přesvědčeni, že - pokud se s nájemníkem nedohodnou - bude desetiprocentní růst maximum, které se jim podaří vymoci.

Například v Praze, kde se dosavadní regulované nájemné pohybuje u šedesátimetrového bytu v průměru okolo 2100 korun měsíčně, by tak zdražení příští rok znamenalo 214 korun.

NÁZORY EKONOMŮ

Podle analytiků poroste nájemné od příštího roku díky novému zákonu pomalu. Rozhodnutí vlády nicméně hodnotí jako krok vpřed.

"V rámci volného sjednávání nájemného dojde ve většině případů k dohodě mezi vlastníkem a nájemníkem a tím i k zúžení mezery mezi nyní regulovaným nájemným a nájemným na dosud velmi úzkém volném trhu," míní Petr Zahradník z Conseq Finance.

"Většina nájemních smluv nyní podléhá regulaci, takže místně obvyklé nájemné nemůže vyjít příliš odlišně od současné regulované výše nájmu," řekl Marek Fér z ČSOB.

"Jeho obsah bude jistě předmětem silného lobbování jak ze strany zástupců nájemníků, tak ze strany zástupců vlastníků domů," upozornil na další možné změny při schvalování zákona ve sněmovně Pavel Sobíšek z Bank Austria Creditanstalt.

,