Jan Farský

Jan Farský | foto: Roman Čejka, MF DNES

Zveřejnění ohrožuje stát, zkoušejí poslanci oslabit roli registru smluv

  • 30
Tři a půl měsíce od jeho spuštění zkoušejí někteří poslanci omezit Registr smluv. V něm musí úřady či státní firmy zveřejnit všechny smlouvy nad padesát tisíc korun.

Zatím poslední pokus o oslabení registru učinil na aktuálním jednání Sněmovny poslanec Jan Klán (KSČM). Podle něj ohrožuje současná podoba firmy se státní nebo obecní účastí, protože musí ukazovat své smlouvy konkurenci.

V registru se každý den objevuje v průměru přes dva tisíce smluv, od miniaturních dodávek za pár tisíc až třeba po pětimiliardový dodatek ke smlouvě na výběr mýta. Bezpečnostní informační služba (BIS) označila zákon jako „jedno ze zásadních legislativních opatření, které by mohlo přispět k efektivnějšímu hospodaření s majetkem státu a obcí a ke snížení míry dalších nežádoucích jevů přispívajících k dysfunkci veřejné správy“.

„Dle mého názoru jsou zveřejněním smluv ohroženy státní firmy na trhu, kde vládne drtivá konkurence v současné podobě globalizace,“ uvedl Klán. Podobný návrh má i místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), který ale současně navrhl rozšířit registr i o smlouvy, které souvisí s čerpáním veřejných prostředků z veřejných rozpočtů, včetně evropských fondů.

Redukci navrhují poslanci v několika úpravách v různé míře, část návrhů už prošla hospodářským výborem Sněmovny. Výjimku z registru má aktuálně jen Budějovický Budvar.

Autorovi zákona Janu Farskému (STAN), který ho ve Sněmovně prosazoval několik let, se podobné omezování nelíbí, netají se obavami z dalšího omezení a ztráty původního smyslu registru. „Pokud by měly projít všechny návrhy, zůstala by z registru smluv jen prázdná schránka,“ dodal.

Odmítá, že by v něm byly tajné informace. „Zákon o registru smluv nevyžaduje zveřejnění žádné smlouvy, která by zároveň nemusela být zveřejněna podle zákona o svobodném přístupu k informacím,“ řekl Farský. Podle něj není důvod tyto informace tajit.

Podobný názor mají i odborníci na veřejné zakázky. „Další rozšiřování výjimek je zcela nesmyslným krokem, který zákon dehonestuje. Pokud to půjde takto dále a budou se přidávat stále další a další výjimky, jednoznačně to ukáže, že zákon neměl být přijímán. Za chvíli bude více subjektů vyjmutých z povinnosti, než kolik jich bude povinných,“ poznamenala specialistka na registr smluv a veřejné zakázky Lucie Moravčíková, vedoucí právního oddělení poradenské společnosti Otidea.

Křišťálová Lupa 2016