(ilustrační foto)

(ilustrační foto) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Ještě jeden pokus o záchranu OKD. Spolupracovat má i vláda a odbory

  • 97
Společnost OKD je v kolapsu. Nový majoritní vlastník těžební společnosti nicméně rozjel poslední pokus o odvrácení bankrotu. Spolupracovat s ním by ale musela i vláda, odbory a dodavatelé OKD.

Do debaty o osudu krachujících dolů OKD, na jejichž existenci závisí až 30 tisíc pracovních míst, vstupují noví hráči.

O část OKD má zájem dvojice obchodníků s uhlím: Petr Otava a Petr Paukner, vlastníci firem Metalimex a Carbounion Bohemia.

Oba situaci v OKD znají, oba pocházejí z Ostravska. Otava (syn zesnulého privatizátora OKD Petra Otavy staršího) v OKD pracoval do roku 2011. Ostravské uhlí oba potřebují pro vlastní byznys, mají zájem na co nejdelším zachování těžby. Nehodlají však dotovat ztrátové doly, přispívat na staré dluhy ani platit miliardy na útlum těžby.

„Jsme domluveni na společném postupu. Pracujeme na řešení, jež by umožnilo další provoz OKD. Během pár týdnů náš návrh předložíme,“ říká Otava. Oba soudí, že zdravější doly OKD je možné provozovat minimálně do roku 2020.

Trojice zahraničních investičních fondů sdružená v alianci Ad Hoc Group (AHG) chce jednat s vládou o spolupráci na záchraně OKD. Slibuje dolům finanční injekci, ale klade si podmínku: na stabilizaci OKD by musely přispět i další zainteresované strany – stát, odbory a klíčoví dodavatelé.

Alespoň rámcovou dohodu s vládou je třeba uzavřít do konce března. A každý ze zúčastněných by musel přisypat do společného projektu peníze. Nebo ustoupit z vlastních finančních nároků.

Odbory by se tak zřejmě musely vzdát části výhod kolektivní smlouvy, jež horníkům zaručuje při propouštění za útlumu odstupné ve výši až 12 platů. Nebo by skupina Veolia, s níž mají OKD dlouhodobou smlouvu o dodávce energií za dnes smrtící vysoké předkrizové ceny, musela zlevnit.

Na prosazení návrhu v Praze si londýnští bankéři najali poradenskou firmu Deloitte. Vyjednávat za ně má její šéf Josef Kotrba – dávný kamarád Zdeňka Bakaly, po léta hlavního akcionáře dolů.

O představách svých londýnských zaměstnavatelů nechce Kotrba mluvit. Tvrdí jen, že je třeba vyhnout se bankrotu zadlužené mateřské firmy dolů, v Londýně registrované NWR. Její krach by vyvolal i bankrot OKD, což podle Kotrby znamená i zastavení těžby a masové propouštění. „Vím, že v Česku insolvenční zákon umožňuje dlouho držet v chodu krachující firmu. Řada firem tak i v bankrotu funguje a zaměstnává lidi. To ale nebude případ OKD,“ varuje.

Doly jsou při současných cenách uhlí těžce prodělečné, jejich chod je příliš komplikovaný. „Navíc by se na ně okamžitě slétly různé insolvenční mafie a zkázu by dokonaly,“ varuje Kotrba.

Šibeniční termín na dohodu

Třiadvacátého února, den před oznámením, že loni skupina NWR prodělala 223 milionů eur, se v Londýně sešli rozhodující věřitelé. Konstatovali, že už teď je skupina v „technickém defaultu“, prakticky v insolvenci. Drtí ji astronomický dluh 581 milionů eur. Podle dohod s investory nesmí NWR klesnout hotovost na účtech pod 40 milionů eur, jinak bude muset ihned splatit své dluhopisy. To by se rovnalo bankrotu.

Při dnešních cenách uhlí je tento scénář do pár měsíců neodvratný.

Proto 23. února uzavřeli věřitelé NWR dohodu, jež znamená šanci k přežití. Změkčili limity povinné hotovosti a zároveň deklarovali, že jsou ochotni do NWR poslat blíže nespecifikovanou finanční pomoc. Ovšem za několika podmínek.

První byl odchod původních akcionářů v čele se Zdeňkem Bakalou. Podmínka je splněna, byť v pražských obchodních kruzích panuje přesvědčení, že Bakala má pořád finanční účast ve fondech pod AHG. Už proto, že historicky držel část dluhopisů NWR. A že dnes jeho mnohamiliardový majetek představují už jen neznámé finanční účasti v různých investičních firmách.

Další podmínkou je, že OKD musí přiškrtit náklady. To znamená urychlené zavření dolů Paskov a Lazy, na jejichž zachování je třeba 85 až 100 milionů eur, které NWR nemá. Další důležitou podmínkou pak je dohoda se státem.

Aby nabídka věřitelů zůstala v platnosti, musí AHG do konce března uzavřít s českou vládou nezávaznou dohodu o spolupráci a do konce dubna pak další, závaznou dohodu, v níž obě strany garantují svůj podíl na projektu.

Není jasné, kolik peněz věřitelé NWR od státu chtějí. Kotrba o tom nechce mluvit: „Nemohu vládě posílat vzkazy přes média.“

Nepochybně jde o miliardy určené pravděpodobně na odstupné, kompenzace a sociální programy pro propouštěné horníky, případně na technický útlum dolů.

Zatím to vypadá, že AHG nemá u vlády šanci. „AHG nás tlačí ke zdi,“ prohlásil v pátek nelibě ministr průmyslu Jan Mládek na setkání s odboráři. Dodal, že od AHG nečeká návrh zásadně odlišný od předchozích, jež vláda jednoznačně odmítla.

Mládek stejně jako ministr financí Andrej Babiš a další členové vlády dávají přednost insolvenčnímu řízení, tedy bankrotu dolů. Nechtějí do nich sypat peníze, dokud hrozí, že by tím přispívali i na úhradu starých dluhů investorům, kteří jsou podle pátečního Mládkova vyjádření za dnešní tristní stav OKD spoluzodpovědní.

Zcela razantně spolupráci státu s AHG vylučuje šéf odborové centrály ČMKOS Josef Středula: „Nechápu, kde vlastníci, ale i věřitelé berou odvahu chtít miliardy od daňových poplatníků,“ řekl MF DNES.

Averze českých partnerů vůči londýnským věřitelům posiluje šanci, že svůj vlastní záchranný plán na Ostravsku uskuteční obchodníci s uhlím Petr Otava a Petr Paukner.

Plán dvou Petrů

Miliardáři Petr Paukner a Petr Otava dokončují společný návrh určený vládě. O detailech nechtějí mluvit, dokud jej nepředloží politikům a odborářům. Obrysy lze vytušit hlavně z Pauknerových starších komentářů.

Nedá se čekat, že jejich návrh bude pro státní kasu, horníky a obchodní partnery méně bolestný než návrh AHG. I obchodníci budou volat po rychlém zavření ztrátových dolů. „Otava radil Bakalovi zavření Paskova už v roce 2009, ještě jako manažer OKD,“ říká informovaný zdroj MF DNES.

Oba obchodníky od AHG odlišuje zásadní věc. Oba mají zájem na co nejdelším udržení těžby. Otava předloni od OKD koupil koksovny OKK, potřebuje pro ně koksovatelné uhlí z místních šachet. On i Paukner s uhlím OKD navíc obchodují.

Paukner už dlouho tvrdí, že nejjednodušší je nechat OKD zkrachovat. V insolvenčním řízení by se očistily od dluhů. Stát by je pak měl převzít a perspektivní část svěřit soukromníkům, v jejichž zájmu je držet těžbu. A kteří – na rozdíl od finančních investorů – s ní mají zkušenosti.

Paukner MF DNES řekl, že kdyby za sebou OKD nemusely táhnout obrovské dluhy, mohly by přinejmenším na Karvinsku těžit ještě pět až sedm let. Znamenalo by to šanci na přežití pro šachty ČSM, zčásti i Darkova. Důl Lazy pravděpodobně ani obchodníci nebudou hájit.

Paukner zdůrazňuje, že by se do restrukturalizace hornictví na Ostravsku musel finančně zapojit stát. „Vláda musí jasně říct, že OKD vezme do vlastních rukou. Pak jsme ochotni spolupracovat. Předložíme návrh, který musí projít diskusí širšího charakteru na ministerstvech průmyslu, financí a sociálních věcí,“ říká.

Obchodníci pravděpodobně státu navrhnou, aby na sebe převzal náklady na útlum. Při rychlém zavření dolů Lazy a Paskov by platil sociální program – předčasné důchody, odstupné a rekvalifikace pro nejméně tři tisíce horníků. A technickou likvidaci šachet. Obojí bude stát miliardy. Obchodníci by zase zaručili chod zbylých dolů na pět až sedm let.

Paukner s Otavou mají navíc za zády dalšího spojence se zájmy na Ostravsku. Paukner už dlouho spolupracuje s pražským finančníkem Martinem Ulčákem, mužem s dobrými kontakty v politice, bankách i velkém byznysu. Ulčák se finančně angažuje v další ostravské velké firmě, strojírenských Vítkovicích Jana Světlíka. I on tedy situaci v regionu dobře zná a jeho spolupráce s uhelnými obchodníky je logická.

Kromě zmíněného tria se ve hře o OKD angažuje ještě jeden viditelný hráč – investiční „potížista“ Pavol Krúpa. Vybudoval si pozici minoritního akcionáře NWR a hrozí původním majitelům a Bakalovým manažerům řadou žalob.

Přes zjevnou podporu prezidenta Miloše Zemana slovenský finanční nájezdník podle všeho nebude výrazným hybatelem dění. Na rozdíl od Pauknera s Otavou není strategickým spojencem z oboru, kterému by vláda naslouchala, ale spíš spekulantem, který chce ze své pozice vyždímat maximální výnos.

Jiní zájemci o dědictví po Bakalovi se neobjevili. Jindy aktivní energetický investor Daniel Křetínský, šéf holdingu EPH, který o překot nakupuje firmy po celé střední Evropě, zůstává v klidu. Se svým jediným černouhelným dolem Silesia v Polsku má teď také starosti.

Nízké ceny? Nic nového

Pokud se OKD zbaví starých dluhů – ať už v bankrotu, nebo dohodou s věřiteli – je přežití karvinských dolů na několik let reálné. I přes mizerný vývoj cen. Ty podle analytika společnosti Patria Tomáše Sýkory letos na světovém trhu dál klesnou, oproti loňsku o 10 až 15 procent. Jenomže do roku 2007 prodávalo OKD za ceny ještě nižší než v posledních letech, a přesto vykazovalo miliardové zisky.

Tučné doby se na Ostravsko nepochybně nevrátí. Zato šance na rozložení útlumu na několik let a na zmírnění sociální apokalypsy je poměrně vysoká. Scénář, který by ušetřil miliardy ze státní kasy, ovšem těžko někdo vymyslí.

,