Informují o tom Lidové noviny. Podle managementu pošty uskutečnění plánu přinese navíc výnosy ve výši 5,8 miliardy korun. Pokud by se však navrhované změny nepodařilo provést, měla by pošta v roce 2014 ztrátu převyšující 5,2 miliardy korun, do půlmiliardové ztráty by se propadla už letos.
"V roce 2015 by Česká pošta měla být nejvýznamnějším prostředníkem mezi státní správou, místní samosprávou, firmami a veřejností," píše se ve strategii. Do budoucna prý nelze vyloučit ani podporu dalších systémů, jako je portál veřejné správy nebo registrů, řekla LN Hrdá.
Podle předsedy dozorčí rady pošty Jiřího Macešky je třeba se stanoviskem počkat na vyjádření ministra vnitra, které je zřizovatelem pošty. Vyjádření se očekává do konce měsíce. "Osobně se domnívám, že například zřízení vlastní banky je dobrý nápad," dodal Maceška.
Za prodělečné pobočky až 1,5 miliardy
List upozorňuje, že pošta může narazit u ČSOB, která na jejích pobočkách provozuje pod značkou Poštovní spořitelna vlastní banku a má s Českou poštou uzavřenu smlouvu až do roku 2017.
Pošta kromě příjmů z bankovnictví a od státní správy počítá také s výrazným příspěvkem od státu nebo od svých konkurentů. Za to, že musí provozovat širokou neefektivní síť poboček po celé zemi, požaduje jednu až 1,5 miliardy korun.
Pošta provozuje zhruba 3 400 poboček. Poštovní spořitelna s více než dvěma miliony klientů má díky tomu nejhustší síť obchodních míst v Česku. Česká pošta vykázala v pololetí zisk 608 milionů korun, loni to bylo za stejné období 917 milionů.
Pokles podle vedení podniku způsobilo opožděné spuštění datových schránek a nedokončená transformace. Za celý loňský rok měla firma zisk před zdaněním 661 milionů.
