Nejhodnotnějším objektem v majetku státního podniku je budova pošty v Jindřišské ulici v centru Prahy. Společnost Ika Data, která pro poštu stav a hodnotu majetku mapovala, ocenila obří budovu u Václavského náměstí na 640 milionů korun.
Vůbec nejvíc nemovitostí vlastní pošta na severní Moravě (254) a v jižních Čechách (246). Proč jsou zrovna tyto dva kraje na budovy pošty nejbohatší, není podle mluvčího společnosti Iva Mravinace jasné.
Do roku 2008 totiž poštu tvořilo osm samostatných odštěpných závodů. Ty sice musely dodržovat centrálně stanovené investiční a finanční plány, v rámci svého území však měly prakticky volné ruce. "Do roku 2008 žila pošta osmi životy," řekl Mravinac.
V Praze vlastní pošta "jen" 59 budov, jejich tržní hodnota ale přesahuje tři miliardy korun, zatímco hodnota všech nemovitostí v jižních Čechách je necelých 620 milionů.
Některých budov by se však pošta měla podle firmy Ika Data raději zbavit, protože nevyhovují jejím potřebám nebo jsou ve špatném technickém stavu.
Kanceláře v klášteře? Zbavte se jich, radí odborníci
Příkladem je objekt bývalého kláštera svatého Gabriela v Holečkově ulici na pražském Smíchově, který funguje jako svoziště balíků, archiv poštovního muzea a kancelářský objekt. Společnost Ika Data doporučila jeho prodej i kvůli komplikacím s vlastnickou odpovědností za část užívanou církví.
Pošta přiznává, že technický stav budovy, jejíž hodnota přesahuje sedmdesát milionů, je špatný. Jenom náklady na opravy a běžnou údržbu objektu vyčíslila Ika Data na 2,18 milionu korun ročně.
Objekt bývalého kostela a kláštera svatého Gabriela v pražské Holečkově ulici.
Mít kanceláře v klášteře je v Česku přinejmenším neobvyklé. I když podle realitního makléře společnosti Sting Luboše Kružíka sídlí v historických budovách řada státních firem a ministerstev.
Že by se pošta měla kláštera co nejdříve zbavit, si myslí i marketingová manažerka realitní firmy King Sturge Markéta Miková. "Pokud se jedná o historickou budovu, ať už je to například bývalý klášter, která s činností firmy v zásadě nesouvisí, tak je rozhodně na zvážení, jestli je dobré tu nemovitost vlastnit, nebo ji prodat," domnívá se.
Pošta však tvrdí, že nepotřebné budovy zatím prodat nemůže. Od roku 2008, kdy se transformace pošty na akciovou společnost schválila, totiž platí, že o prodeji nemovitostí nemůže rozhodovat bez souhlasu vlády. "Česká pošta může v současné době nakládat s majetkem, ve smyslu prodeje, velmi omezeně," říká Mravinac.
V současné době se čeká, kdo Českou poštu převezme po Marcele Hrdé, kterou na konci února odvolal ministr vnitra Radek John.
Nového šéfa pošty vybírá úřednická komise. Její členové se shodli, že hlavním úkolem budoucího ředitele bude podnik transformovat na akciovou společnost a připravit ho na liberalizaci trhu s poštovními službami v roce 2013. Svou činnost však komise dočasně zastavila. Podle týdeníku Ekonom totiž čeká, až proces transformace formálně schválí vláda.
O osudu pošty rozhodne vláda
Pokud vláda nebude s rozhodnutím otálet, pošta by stihla být akciovkou už v červenci. "Jde o nejkratší možný termín, o němž se uvažuje. Pokud by vláda rozhodla do konce března, je možné to stihnout," řekl týdeníku náměstek ministra financí Zdeněk Zajíček.
Rychlý převod majetku pošty do akciové společnosti bude možný i vzhledem k tomu, že pošta už přesně ví, kolik budov jí kde a v jakém stavu a hodnotě stojí.
"Proběhlá pasportizace (inventura technického stavu) nemovitého majetku České pošty proces transformace na akciovou společnost urychluje. Proto by transformace mohla proběhnout už během letošního roku," řekl Ivo Mravinac.
