Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Poštovský panáček se v Evropské unii rychle nemění

aktualizováno 
-
Ještě před půl rokem stáli lidé na poště v bruselské čtvrti Woluwe ve frontě a čekali, až je úředník zavolá k okénku. Tam předali svou zásilku, kterou pošťák orazítkoval a hodil do přistaveného koše. Pak se objevil přístroj vydávající čísla a rozdělil čekající na několik kategorií - na dopisy obyčejné a doporučené, na složenky a na balíky. A zatímco u některých okének bylo stále volno, jinde lidé postávali v hloučcích a netrpělivě čekali, až ten před nimi konečně zmizí. Pak zmizely kategorie a zákazníci chodili jen podle čísel nevolal je však už hlas úředníka, ale číslo svítící na displeji. A poslední inovací je, že obyčejné dopisy, kde je třeba jen přilepit známku, přijímá pracovnice papírnictví, které mezitím vzniklo v rohu poštovní místnosti. Brusel ještě oslavuje to, že většinu běžných zásilek dopraví pošty po zemích unie do tří dnů - celých 85 procent. Zbytek sice putuje déle, pět dní i více, před třemi lety to však bylo ještě horší. Nyní chce unie zavést evropské poštovní standardy, které by práci pošt dále urychlily a hlavně zlevnily. Poslání kilového až dvoukilového balíku sice stojí belgického zákazníka v přepočtu 250 korun, ale když člověk chce, aby šel rychle, zaplatí 550 korun. Jedním z důvodů pomalosti změn je to, že většina pošt je státních, má faktický monopol a může si dělat nebo nedělat, co chce. Direktiva unie totiž stanoví, že státní pošty mají výhradní nárok na zásilky do 350 gramů. U dopisů a dopisních reklam však většina zisků plyne ze zásilek do 20 gramů. Zákazník má šanci na lepší službu a výběr dodavatele jen u balíků, kde čtyři pětiny zisků plynou ze zásilek nad 350 gramů, a tak o ně soupeří řada zásilkových společností, od UPC přes TNT po DHL. Státní pošty však využívají své monopolní pozice a podpory státu ke skupování podílů těchto společností a ke znovuzískání ztracených pozic. Zabránit jim v tom může jen další liberalizace v Evropské unii, která by měla být věcí příštích dvou až tří let.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Čokoláda (ilustrační foto)
Už jen čtyři kila na rok. Oblíbenost čokolády v Česku klesá, sladí se méně

Spotřeba čokoládových cukrovinek v Česku klesá, Češi jich snědí v průměru necelé čtyři kilogramy za rok. Lidé se podle odbornice na výživu z iniciativy Vím, co...  celý článek

Ilustrační snímek
Test „havajských“ pizz: obrovské rozdíly v množství šunky a ananasu

Nejbohatší mražená pizza má dvakrát více šunky než ta nejchudší. A jedna čerstvě připravená chutnala hůř než vítěz mezi pizzami z mrazáků. I to ukázal test...  celý článek

Ilustrační snímek
V doplňku na podporu erekce našla inspekce látku, která je jen na předpis

Státní zemědělská a potravinářská inspekce našla v doplňku stravy pro podporu erekce s názvem MAXXES nepovolenou látku sildenafil, která může být pouze v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.