Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čekání na zdravotní posudky se zřejmě prodlouží, nejsou lékaři

  0:50aktualizováno  0:50
Čekání na posudek od Lékařské posudkové služby (LPS) se zřejmě prodlouží a stále více jich bude vznikat od stolu. Průměrnou dobu přiznání dávky sice ministerstvo uvádí na 53 dní, ale jsou případy, kdy dotyčný čeká na výplatu peněz dlouhé měsíce až rok. Důvodem je přetíženost lékařů.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

LPS je instituce, která spadá pod Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a který svým posudkem fakticky rozhoduje o přidělení či nepřidělení invalidního důchodu, příspěvku na péči či různých průkazek pro zdravotně postižené.

ČSSZ připouští, že situace na LPS je napjatá: „Přetíženost lékařů ale není jediný důvod. Dávku lze vyplatit až poté, co je o ní rozhodnuto - v případě invalidních důchodů rozhodnutí vydá ČSSZ, v případě ostatních dávek Úřad práce ČR,“ upozorňuje Buraňová. Důležité je také, jak rychle žadatel dodá potřebné podklady.

Bez posudku to ale nejde a správa marně poptává doktory – aktuálně má 70 neobsazených míst. Na konci roku 2018, kdy už nebude podle služebního zákona smět zaměstnávat lékaře starší 70 let, bude mít neobsazených míst dokonce 164, tedy zhruba polovinu.

Ministerstvo práce, kam důchodová správa patří, je bezradné. Nové lékaře nedokáže přilákat, ti staří kvůli věku odcházejí a systémovou změnu, jak posuzovat zdravotní stav lidí žádajících o dávky, dosud neprosadilo.

Celý problém se podařilo pouze odsunout – o půldruhého roku díky novele služebního zákona. Původně totiž měli sedmdesátiletí a starší lékaři skončit už letos v červenci. Ještě na začátku roku přitom ministerstvo doufalo, že dostane čas do roku 2021. To ale poslanci nedovolili ve snaze popohnat úřad k rychlejšímu řešení.

Jak na běžícím pásu

Problém s nedostatkem posudkových lékařů přitom existuje už léta. Zhruba 460 lékařů (mají vzhledem k průměrnému věku 61 let zpravidla kratší úvazek) loni vypracovalo 423 624 posudků – na invalidní důchody (třetina), příspěvky na péči (cca třetina), průkazy OZP (pětina). Kromě toho posuzují prodloužení nemocenské při dlouhodobé nemoci či příspěvky na zvláštní pomůcky a na mobilitu.

To je neuvěřitelných 920 posudků na lékaře za rok. Většinu z nich dělají od stolu, na základě zpráv od jiných lékařů a sociálních pracovnic. Je to více administrativa než medicína. Jen výjimečně se jedou přesvědčit do terénu, jak na tom žadatel o dávku vlastně v reálu je – není čas.

„Když je velký rozpor mezi tím, co napíše doktor a sociální pracovník, tak si lidi pozveme nebo se tam jedeme podívat. Děje se to tak padesátkrát za rok,“ říká lékařka paní V., která patří do největší věkové skupiny posudkových lékařů (mezi 60 a 69 roky).

Získat zkušené lékaře, kteří by dokázali například prokouknout neférové žadatele o dávky, je prakticky nemožné. „LPS potřebuje pro svou práci fungující zdravotnictví...současná situace ve zdravotnictví se přímo promítá do mizivého náboru nových lékařů do LPS,“ uvedla mluvčí ČSSZ. Jedním z nápadů ministerstva práce je zapojit do posudků nelékaře - referenty a asistentky s vysokoškolským sociálně-zdravotním vzděláním.

„Člověk bez medicínských znalostí to nepozná a nemůže posuzovaného vyzkoušet. Co si dotyčný vylže, to má,“ myslí si paní V. „I pro mě je těžké určit, jestli je postižení těžké, střední nebo lehké,“ dodává lékařka s desítkami let praxe.

Práci, o kterou se nikdo nehlásí, se ministerstvu nedaří zatraktivnit ani finančně. Zapracovaný lékař v ústředí v Praze má v průměru 61 tisíc měsíčně, na okrese 51 tisíc. Na to ale nováček nedosáhne. Před složením úřednické zkoušky má dvacet tisíc. To nyní mění novela zákona o státní službě – i nově nastoupivší lze honorovat lépe než tabulkovým platem začátečníka ve státní správě, tedy v prvním platovém stupni. Dotyčnému se nově započtou léta předchozí praxe.

Od letošního roku zavedlo ministerstvo tisícikorunový rizikový příplatek. Navíc má také možnost zvýšit lékařům základní platový tarif až na dvojnásobek. To zatím prakticky nevyužívá. „Je připravován služební předpis ke stanovení podmínek, při jejichž splnění lze výše uvedené opatření použít. Musí být ovšem splněno hned několik podmínek najednou. Jde tedy o výjimečný institut, který nelze použít plošně,“ uvedla mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.

ČSSZ plánuje lákat lékaře do řad LPS dlouhodobou spoluprací s lékařskými fakultami, dále jedná se Sdružením praktických lékařů a s řediteli nemocnic a poliklinik. „Inzerce probíhala nejen na vybraných webových stránkách, ale též v tisku,“ dodala Buraňová.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uhelná elektrárna Neurath
ANALÝZA: Plyn a zelená energie místo uhlí. Čoudící komíny ale zatím nezmizí

Ještě před deseti lety plánovali evropští energetici výstavbu 65 nových uhelných elektráren. Velká část z nich měla vyrůst v Německu, Velké Británii a...  celý článek

Ilustrační snímek
Drahé byty vyhánějí obyvatele Prahy, raději kupují domy za městem

Pořídit si byt v Praze je pro čím dál tím více lidí nereálné, a tak si raději kupují či staví domek za městem. To dokládají i aktuální čísla, podle kterých je...  celý článek

Hotel Marriott v pražské ulici V Celnici loni změnil majitele. Nový vlastník za...
Pražské hotely vydělávají stále víc, přitahují bohaté kupce z Asie

Hotelům ve střední a východní Evropě se daří čím dál tím lépe. Všimli si toho i bohatí investoři z Asie, kteří je v posledních letech začali skupovat. Jen v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.