Konkurenční boj vede k tlaku na nízké ceny, prodejci jsou v nabízení slev stále agresivnější. Ilustrační foto

Konkurenční boj vede k tlaku na nízké ceny, prodejci jsou v nabízení slev stále agresivnější. Ilustrační foto | foto: Reuters

Potraviny už kvůli DPH zdražily, na řadě jsou doprava a léky

  • 598
Obchodníci na nic nečekali a lednové zvýšení DPH na potraviny z 10 na 14 procent promítli do cen ještě před koncem roku. Na nízké ceny ale tlačí konkurence a tradiční lednový pokles poptávky. Po Novém roce by tak už jídlo výrazněji zdražovat nemělo.

Po Vánocích lidé každoročně šetří a během ledna utrácejí mnohem méně. Ekonomové sice očekávají kvůli růstu DPH nejvyšší míru inflace především během prvního čtvrtletí nadcházejícího roku, ale zásluhu na ní bude mít zejména cena tepla, vody, jízdného či léků. To jsou některé z dalších položek spadajících stejně jako potraviny do nižší sazby DPH.

Přehled aktuálních slev

Známe největší dnešní slevy, zde naleznete aktuální přehled letáků.

Podle agrárního analytika Petra Havla už ani není příliš prostoru pro zdražování potravin a v příštím roce by ceny růst nemusely. "Jsem přesvědčen, že k plošnému růstu cen potravin nedojde, rozhodně ne v prvních měsících příštího roku," říká Havel.

Pro zastavení růstu cen potravin mluví hned několik faktorů. Analytici očekávají inflaci kolem tří procent, avšak firmy chtějí zvyšovat mzdy zpravidla opatrněji a už vůbec ne plošně. Většině domácností tak zůstane méně peněz na útraty, což povede k poklesu spotřebitelské poptávky. "Zvyšovat ceny v době klesající poptávky by bylo kontraproduktivní," vysvětluje Havel.
 
Navíc mezi obchodními řetězci funguje v Česku silný konkurenční boj a prodejci se snaží zákazníky nalákat především na nízké ceny. Ve snaze nabídnout zákazníkům co největší slevu jsou přitom prodejci stále agresivnější.

"Spirála, která se roztočila, je už neúnosná. Jsou určité druhy zboží, jako je například káva nebo pleny, které se za normální cenu ani neprodají, jelikož zákazníci vyčkávají na akční nabídky," uvedl generální ředitel řetězce Spar ČR Martin Ditmar.

Že silná konkurence tlačí ceny dolů, potvrzuje i šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. "Taková obchodní válka existuje jenom u nás. Tak silné cenové pnutí není ani v Polsku nebo na Slovensku. Drží to ceny na rozumné míře. Nelze to ovšem u všeho a nelze to stále," upozornil  Juračka. Očekává proto, že odvětví maloobchodu bude v příštím roce spíše stagnovat, nebo poroste jen velmi mírně.
 
Juračka sice předvídá na konci prvního čtvrtletí šesti- až desetiprocentní meziroční růst cen, podle něj však už většina obchodníků vyšší DPH do cen promítla.

Proti dalšímu zdražování potravin mluví také pokles cen potravinářských komodit na světových burzách. Ceny kávy, kakaa, kukuřice či pšenice kvůli letošní nadprůměrné úrodě a očekávanému snížení světové poptávky již několik měsíců klesají. Ceny zemědělských komodit na burzách se však v regálech obchodů projevují až se zpožděním. Do českých obchodů by měly dorazit během února. Podle Havla v té době začne polevovat tradiční lednové zpomalení spotřebitelské poptávky, levné komodity by tak mohly působit proti dalšímu růstu cen.

Na druhou stranu působí i řada vlivů, které budou v příštím roce tlačit na růst cen. Kromě vyšší DPH je to i dražší voda, pohonné hmoty či silný dolar.

Oboustranný tlak tak může vést k dalšímu poklesu kvality potravin. Výrobci budou muset čelit požadavkům obchodníků na nízkou cenu, což povede k častějšímu využívání potravinových náhražek nebo přídavných látek prodlužujících například trvanlivost. "Navzdory spotřebitelským průzkumům statistiky ukazují, že Češi preferují především cenu. Lidé budou muset omezit svou spotřebu a jít do méně kvalitních potravin nebo nakupovat stejné množství levnějších potravin," předpokládá Havel.

Kromě potravin je nutné počítat také s růstem cen léků, hromadné dopravy, ubytování, vstupenek na sportovní aktivity či kulturní představení nebo stavebních prací. Všechny tyto produkty a služby spadají do nižší sazby DPH, která od ledna vzroste z 10 na 14 procent.

Podle propočtu ministerstva financí to pro průměrnou domácnost ve výdajích znamená zhruba 255 korun měsíčně navíc. Od ledna 2013 je v plánu sjednocení obou sazeb na 17,5 procenta, což by mohlo vést k poklesu cen zboží, které je zatím ve vyšší, dvacetiprocentní sazbě. Už dnes se však mluví o tom, že v případě zpomalení ekonomiky bude jednotná daň na 19 procentech.