MPSV, kterým proteče zejména na důchodech a dávkách 40 % státního rozpočtu, zřejmě přijde příští rok v rámci vládních úspor o dvě miliardy korun. Petr Šimerka zažil za 10 let coby náměstek ministry Špidlu, Škromacha i Nečase.
Ministr Janota určil resortům, kolik mají uspořit z plánovaných rozpočtů na příští rok. Jak dopadlo vaše ministerstvo?
Máme 94,51 procenta výdajů ze zákona povinných (rozpočet MPSV na letošní rok činí 463 miliard, pozn. red.), s těmi se nedá hýbat. Ze zbylých více než dvaceti miliard pravděpodobně budeme muset uspořit dvě miliardy korun. Jednání ještě probíhají, nemyslím si, že budu výrazně úspěšný, nicméně některé věci si ještě musíme vysvětlit. Které, to řeknu ministrovi financí.
Kde úspory najdete?
V provozních a investičních výdajích. Snažíme se zaměstnancům zlepšovat prostředí a budeme muset zvážit, zda je to nezbytně nutné.
Budete snižovat počty lidí? Váš resort loni zaměstnával více než 18 tisíc úředníků.
Budeme se chovat, jak nám ukládají právní předpisy. Dodržujeme rozhodnutí vlády a snižujeme každoročně o tři procenta na ústředí ministerstva i v námi zřízených organizacích – v ČSSZ a na Státním úřadu inspekce práce. (Podle státního závěrečného účtu 2008 klesl počet lidí v celém resortu MPSV jen o 177 lidí, tedy necelé procento, pozn.red.)
Na druhé straně MPSV loni dalo vzniknout největšímu počtu nových míst ze všech resortů, jde o 484 pozic, zejména na agendu kolem důchodového pojištění při České správě sociálního zabezpečení, která už tak zaměstnává přes osm tisíc lidí.
Na ČSSZ se v průběhu posledních let "sesypaly" povinnosti díky novým předpisům, které vznikají na půdě Sněmovny. Jsou to odškodňovací právní předpisy, musí se k tomu složitě dohledávat doklady.
petr šimerka (60)Po absolvování práv na UK pracoval v odborovém svazu civilních pracovníků armády. V letech 1990-1998 se jako člen předsednictva Českomoravské konfederace odborových svazů zabýval pracovním právem. Na MPSV byl od roku 1998 náměstkem pro legislativu, mzdy a bezpečnost práce, funkci státního tajemníka přibral v roce 2006. Je ženatý, má dvě děti. |
Podceněná kapacita ČSSZ se projevila letos v souvislosti se změnou zákona o nemocenském pojištění. Jiná cesta než navýšení personálu zde není.
Požádal jste ministra financí Janotu v této souvislosti o navýšení zaměstnanců ČSSZ o dalších 440 lidí. Pokud to vláda schválí, z čeho je budete financovat? Peníze na ně z rozpočtu zřejmě nedostanete.
Ze současných platových prostředků České správy. Zvýšení počtu zaměstnanců zhruba o pět procent není tak nezvládnutelný problém. V řádu několika stokorun by to na pokles platů stávajících zaměstnanců dopad asi mělo.
Vláda v pondělí schválila změnu zákona o nemocenském pojištění – mají se mj. zjednodušit formuláře. Jak změna urychlí vyplácení dávek mateřské a nemocenské, které mívají až několikaměsíční zpoždění?
Prioritní je, aby se snížila administrativní náročnost. Za vzniklé problémy nemůže výlučně ČSSZ. Vyplácení zejména v prvním čtvrtletí trvalo příliš dlouho, protože je to nový systém, na který si museli zvyknout lékaři, zaměstnavatelé i státní úředníci. Situace se velmi zlepšila.
Denně nám píší nejméně dva čtenáři, kteří dávky nedostali včas, jde samozřejmě jen o vzorek, neozývají se všichni.
To je v agendě, kterou ČSSZ řeší, velmi malé promile, blíží se nule. Taková výše chybovosti je přirozená. Je mi líto, že k tomu dochází, chápu, že v případě konkrétních lidí může jít o velmi závažné osobní problémy.
ČSSZ nabídla MF DNES, ať jí případy přeposílá přímo na ústředí. Myslíte, že to je adekvátní způsob řešení celého problému?
To svědčí o tom, že Česká správa si je velmi jistá, že systém funguje. Dva případy denně si může centrála dovolit řešit individuálně. Navíc se přímo, nezprostředkovaně dozví, v čem se chybuje.
Proč mezi svými prioritami uvádíte posunutí účinnosti zákona o úrazovém pojištění o tři roky? Měl začít platit od ledna příštího roku.
Návrh posunout jeho platnost podal už ministr Nečas a já se s tím ztotožňuji. Agenda by totiž opět spadla na ČSSZ a byl by potřebný nárůst počtu zaměstnanců v řádu stovek a stálo by to stovky milionů korun. To nelze ve státním rozpočtu v příštím roce zajistit.
Na takovou změnu systému by se měla tato instituce připravovat déle než půl roku. Navíc se část odborné veřejnosti k zákonu staví kriticky. Přetrvává rozpor, zda by úrazové pojištění měl spravovat stát, nebo soukromé subjekty.
Zmínil jste, že prošetřujete vyplacené dotace na sociální služby, kam spadají např. domovy důchodců a sociální ústavy. Prý dochází k jejich zneužívání. Jak závažný je to problém? Ve hře je celkem 18 miliard korun.
Problémem se zabývat musíme. Měla by fungovat inspekce v oblasti sociálních služeb, na kterou nemáme dostatek pracovníků. Dělají to zaměstnanci ministerstva vedle své jiné agendy. Poskytovatelů sociálních služeb je přes dva tisíce. Existují poskytovatelé i příjemci, kteří systém zneužívají – například se vykazují nikdy neposkytnuté služby nebo lidé čerpají něco, na co nemají nárok, poskytují se služby v nižší kvalitě, než by měly.
Na rekvalifikace zase putují dotace z Evropského sociálního fondu (letos 1,7 miliardy). Podle informací MF DNES úřady práce vypisují výběrová řízení na rekvalifikace tak, aby je získaly spřátelené školicí firmy. Budete i v této oblasti prověřovat zneužití peněz?
Pokud se dozvíme konkrétní podnět, řešíme ho. Nevěřím, že ve všech úřadech práce se postupuje špatně. Ohledně agendy evropských fondů u nás proběhla kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu. Její výsledky jsou v současné době ještě projednávány.
MF DNES loni na podzim psala o chystaném školení úředníků z evropských peněz za cenu vyšší než vyučování na Harvardu. Výběrové řízení bylo zrušeno až po medializaci.
Někdy noviny zachytí věci, které do nich pošle někdo z ministerstva o hodinu dřív, než se to řeší tady. Tím ale neříkám, že to byl tento případ. Když se takové excesy jako tento zachytí včas, zabrání se tomu.
