Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pouštní bublinu zaplatí Evropa, Dubaji půjčovaly hlavně evropské banky

  9:48aktualizováno  9:48
Na okraji pouštního města Dubaj trčí k nebi zpola rozestavěné věže, luxusní hotely jsou ze tří čtvrtin prázdné, za okny rezidencí i zaparkovaných automobilů hlásají cedule "na prodej". Stát je na pokraji krachu. Pád vzdáleného "ráje" ale pocítí i Češi. Evropské banky jsou totiž hlavními věřiteli obřích luxusních projektů.

Mrakodrap Anara Tower v Dubaji - Obří turbína bude ve skutečnosti skrývat kabinu s restaurací. | foto: Profimedia.cz

Odhaduje se, že Dubaj dluží světu nejméně 90 miliard dolarů, nejvíc pak evropským bankám. Zatím se jen část velkých světových bank přiznala, že financovala dubajský developerský boom.

Ten skončil, není komu prodávat, developerská bublina bolestně splaskla a polovina staveb byla buď zmrazena, nebo se projekty definitivně zrušily.

Soused Dubaji pomůže, ale je otázka, do jaké míry. "Podíváme se na dubajské závazky a budeme je posuzovat jednotlivě. Za všechny dluhy se nezaručíme," vyjádřila se tamní vláda. I když ještě nebylo řečeno poslední slovo, dubajská krize je pro investory varováním, že prodělat mohou i na zdánlivě bezpečných vládních dluhopisech.

Kdo a jak investoval v Dubaji

Calyon                          méně než 450 mil. USD
Barclays                       250 mil. USD
Natixis                           50 mil. USD
Nordea Bank                19,8 mil. USD
Swedbank                    10 mil. USD
Société Générale          omezeně

Kdo investoval "nepodstatně"
Lloyds Banking, Credit Suisse, BNP Paribas, Commerzbank

Kdo nechtěl říct
HSBC, Royal Bank of Scotland, ABN Amro, Intesa Sanpaolo, ING, BBVA, WestLB, KBC, Hypo Real Estate, IKB Pozn.: údaje v mil. USD Pramen: Bloomberg

Zdroj: Bloomberg

A co krachující Dubaj znamená pro tisíce kilometrů vzdálené Česko? Budeme si dráž půjčovat.

"Cena pojištění pěti- a desetiletých vládních dluhopisů se splatností v příštím roce vyskočila zhruba o 13 procent," uvedl analytik finanční skupiny Fio Robin Koklar.

Když musí investor platit víc za pojištění, bude chtít, aby se mu to vrátilo na vyšším úroku z dluhopisu, takže nás teď každá nová půjčka vyjde dráž. Nejhůř na tom jsou vysoce zadlužené státy jako Řecko nebo Litva. Tempem, jakým český státní dluh roste, se jim však za pár let přiblíží.

Spojení emirátů

Spojené arabské emiráty (SAE) jsou federací sedmi menších územních jednotek - pouze dvě z nich však hrají klíčovou úlohu.

Emiráty Abú Dhabi a Dubaj se přetahovaly o vedení federace a nakonec uzavřely kompromis.

Vládce Abú Dhabi coby největšího emirátu obsazuje post prezidenta SAE, nejlidnatější Dubaj svého emíra posílá na post premiéra federace.

Abú Dhabi získává své bohatství z ropy (ovládá 95 procent z ropných rezerv federace), Dubaj živil přístav a pak se soustředila na realitní trh.

Dubajské banky dnes drží v zástavě developerské projekty a nemovitosti za polovinu hodnoty, než kolik na ně půjčily - proto je čekají velké odpisy kvůli nespláceným úvěrům. Centrální banka Spojených arabských emirátů se dušuje, že bankám v emirátech půjčí tolik, kolik budou potřebovat.

I když s dluhy pomůže sousední Abú Dhabi, nebude to zadarmo. Podle ekonomů a analytiků by výměnou za záchranu mohl od Dubaje požadovat předání žezla finančního centra regionu. Finančnictví tvoří osm procent HDP emirátu a získalo na důležitosti v roce 2000, kdy otevřela dubajská burza. O rok později dostali cizinci povolení investovat do nemovitostí a odstartovali stavební horečku.

Kromě toho bude muset Dubaj, jež má ropy poskrovnu, zřejmě prodat část svého majetku ze státních fondů. Má podíl např. v britské bance Standard Chartered či v lasvegaském provozovateli kasinMGMMirage. Budoucnost země leží v provozování přístavů, se kterými svou cestu k bohatství odstartovala.

Pohroma pro burzy

Investoři na světových burzách se cítili ze včera přicházejících zpráv nesví. Nejhorší situace byla pochopitelně přímo v Dubaji, kde burza spadla o 8,3 procenta, což bylo nejvíc v její osmileté historii.

Umírnění byli evropští a američtí investoři. Bank of Ireland, která může při pádu státní realitní společnosti Dubai World odepsat až 3,4 miliardy dolarů, ztratila přes tři procenta a při dopoledním obchodování naWall Streetu šly dolů i americké akciové indexy.

Příliš jim nepomáhalo ani oznámení, že ekonomická aktivita v USA se vrátila na hodnoty, které měla před zářím 2008, tedy před pádem investiční banky Lehman Brothers, jež rozšířila finanční krizi do celého světa.

V obavách před osudem peněz půjčených do Dubaje oslabil americký dolar a naopak mírně vzrostla cena ropy, která je motorem Spojených arabských emirátů, hlavně Abú Dhabi. Její cena je však na téměř polovičních hodnotách oproti předkrizovým časům, což znamená pro zemi velký výpadek v plánovaných příjmech.

Ne všichni investoři však viděli včerejší události černě. Asijské trhy si ze zpráv vzaly hlavně to dobré a rostly po oznámení, že Čína prodlužuje státní pomoci domácí ekonomice a Indie zároveň překonala očekávání, když její ekonomika vzrostla o 7,9 procenta.

Všichni chtějí věřit, že dubajské problémy nejsou předzvěstí státních bankrotů jinde na světě - pak by nastal globální akciový výprodej.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016)
Většina migrantů v Německu je bez práce. Stát hromadně školí

Optimistické vyhlídky na záchranu vymírající německé populace díky přijímání migrantů kazí fakt, že se je nedaří integrovat v takovém měřítku, jak se...  celý článek

Ruský ropný gigant Rosněfť. Ilustrační snímek.
Čínský konglomerát CEFC pokukuje po podílu v ruském petrogigantu Rosněft

Čínská společnost CEFC China Energy jedná o koupi podílu v ruské státní ropné společnosti Rosněfť. S odvoláním na své zdroje to v pátek uvedla agentura...  celý článek

Britský ministr pro brexit David Davis (vlevo) a hlavní vyjednavač EU  Michel...
Evropská unie ne, celní ano. Za členství v ní ale Londýn nechce platit

Velká Británie by chtěla po odchodu z Evropské unie setrvat se sedmadvacítkou po časově omezenou dobu v celní unii. Za členství v ní by ale neměl mít Londýn...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.