Povinných odkupů by měl drobný akcionář využít

Poslední šancí na zpeněžení kuponových akcií bývá většinou nabídka většinového majitele, že odkoupí podíly od zbývajících vlastníků. Mohou ho k tomu vést dva důvody: bud' mu to přikazuje zákon, nebo chce jen zvýšit svůj podíl ve firmě. Velký akcionář musí podle zákona nabídnout odkup akcií, pokud získá takový podíl, který mu umožňuje ovládnutí společnosti. Takovým podílem je čtyřicet procent, a poté dvě třetiny a tři čtvrtiny podílu na společnosti. V některých případech však může Komise pro cenné papíry nařídit povinný odkup i při jiném množství akcií rozhodujícího akcionáře.

Podobně je nutno veřejnou nabídku učinit při změně akcií například ze zaknihovaných tedy těch registrovaných pouze v počítačích Střediska cenných papírů - na listinné.

Dalším případem je, že valná hromada rozhodne o stažení akcií z veřejných trhů - burzy a RM-Systému. Firma to musí oznámit alespoň v jednom celostátním deníku a do třiceti dnů po rozhodnutí o zrušení registrace cenných papírů učinit nabídku na koupi akcií.

Mohou jí využít ti, kteří se neúčastnili valné hromady nebo hlasovali proti této změně. V nabídce odkupu je uvedeno, kam se mají zájemci z řad drobných akcionářů obrátit a jaké údaje a dokumenty mají předložit.

Neplatí však neomezeně dlouhou - nejméně čtyři týdny a nejdéle deset týdnů od zveřejnění v celostátním deníku.

A za jakou cenu mohou drobní akcionáři své cenné papíry takto prodat? Rozhodně ne nevýhodně. Cena, která musí být akcionářům nabídnuta, musí být přiměřená skutečné hodnotě akcií. Její přiměřenost dokládá posudek znalce.

Částka přitom v případě odkupu kvůli ovládnutí společnosti velkým akcionářem vychází z váženého průměru kursů akcií za uplynulých šest měsíců.

Naprosto jiná situace však je, pokud některý z akcionářů nabídne ostatním výkup jejich akcií dobrovolně. Podmínky a cena je pak zcela na jejich rozhodnutí.

Vyplatí se proto navrhovanou částku porovnat s aktuální cenou na burze, případně se o využití nabídky poradit v některé makléřské firmě.