Oslovení odborníci odpovídali na otázku, zda mohou záplavy nastartovat ekonomický růst, jak se někdy říká.
Luděk Niedermayer
Luděk Niedermayer, hlavní ekonom Deloitte
Krátkodobě může odstraňování povodňových škod vytvořit poptávku třeba po stavebních pracích, ale proti krátkodobě příznivému efektu půjdou ztráty způsobené poklesem ekonomické aktivity v postižených oblastech.
Navíc, na rozdíl od budování infrastruktury, která by měla posílit konkurenceschopnost ekonomiky a tím přinést v budoucnu růst a pracovní místa, v případě povodňových škod jde "jen" o obnovu, v některých případech spojenou třeba se zlepšením kvality. Aktivní provádění cílených investic, které mají strategický význam, by ekonomice pomohlo jistě více než to, že prošla povodněmi.
Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví
Povodně nemohou být stimulem růstu ekonomiky. Jejich následky naopak mohou, byť třeba jen krátkodobě, růst zpomalit. Investice do oprav infrastruktury, domovního fondu a dalšího majetku považují někteří krátkozrace za "dar z nebes".
Ve skutečnosti to bude ale jen přesun z jiných položek státního rozpočtu nebo z kapes občanů. V obojím jich je již řadu let značný nedostatek. Aby tomu tak nebylo, musela by vláda k "nakopnutí ekonomiky" učinit jiné systémové kroky, nežli uvolnit několik miliard z rezerv.
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance
Žádná katastrofa nemá pozitivní ekonomické dopady. Obnova zničeného majetku a zdevastované infrastruktury sice může na chvíli zlepšit některé ekonomické statistiky, ale úsilí, čas a prostředky, které k tomu budou muset být vynaloženy, mohly být použity na jiné věci, nebýt povodní. Krátkodobý dopad povodní je zřetelně negativní. Během povodní v červenci 2007 průmyslová výroba meziměsíčně klesla o 12,1 procenta, při povodních v srpnu 2002 se snížila o 5,6 procenta. Zároveň lidé tolik neutrácí.
Následná rekonstrukce zničené dopravní infrastruktury, vodních děl a opravy budov přináší krátkodobé zvýšení investiční aktivity. Tento efekt lze pozorovat například výrazným zvýšením objemu stavebních prací v oblasti inženýrských staveb.
Lze vyslovit hypotézu, že opravy po povodních v roce 2007 pomohly ukončit recesi způsobenou měnovou krizí, která proběhla v první polovině téhož roku. Rekonstrukční práce po povodních v roce 2002 také přispěly k akceleraci ekonomiky a odstartovaly její zlatou éru v letech 2003 až 2007. Krátkodobé dopady a následný pozitivní efekt oprav budou však patrně menšího rozměru než v případě povodní v letech 1997 a 2002.
Jan Bureš, hlavní ekonom Era poštovní spořitelna
Dopad na dynamiku hospodářství nebude zásadní. V roce 2002 byly povodně z hlediska škod zřejmě mnohem výraznější a dopad na ekonomiku byl v tomto roce zanedbatelný, lehce negativní.
Procházíme nejdelší recesí v historii, dopad na poptávku bude velice malý, některým sektorům jako stavebnictví mohou povodně pomoci. Neřekl bych ale, že povodně ekonomiku nakopnou. Myslím, že efekt povodní na ekonomický výkon bude lehce pozitivní, ale nijak zásadní.
Karol Piovarcsy, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu
Každá přírodní katastrofa působí na hospodářství postižené země negativně. Krátkodobě může pomoci stavebním firmám, protože je třeba opravit poškozenou infrastrukturu a stavby. Úspory obyvatel z poškozených míst země ale padnou na nápravy škod, a tak se dá očekávat, že období tvorby úspor na úkor spotřeby se ještě prodlouží.
