Pro letošek snížil resort financí svoji předpověď růstu HDP ze tří na 2,7 procenta. Statistici, kteří skutečný růst HDP měří, jsou skeptičtější. Jejich nejoptimističtější prognóza počítá s růstem o dvě desetiny procenta nižším.
„Makroekonomické odhady na rok 2002 a predikci na rok 2003 ministerstvo vypracovalo na základě změněných statistických údajů známých k 23. září a upravených v důsledku povodní. Není vyloučeno, že říjnový odhad a predikce přinese mírně odlišné údaje,“ upozornila Eva Nováková z tiskového oddělení ministerstva.
„Nové prognózy se od průměrných hodnot ostatních odhadů významně neliší. Je důležité, že prognózy MF nejsou účelově ovlivněny potřebou „zkrášlit“ návrh státního rozpočtu na příští rok,“ konstatoval David Marek z Patria Finance.
Dodal, že bude zajímavé, jak se k novým číslům postaví vláda při předkládání návrhu státního rozpočtu sněmovně.
Ekonomika zpomalila už před povodní
Zpomalující česká ekonomika se svými výsledky začíná blížit dobám z konce devadesátých let, kdy se dostávala z hospodářské recese. Růst HDP za letošní druhé čtvrtletí ve výši 2,5 procenta je nejhorším výsledkem od konce roku 1999.
ČSÚ totiž revidoval původní údaj o výkonu za první tři měsíce a zvedl ho z původních 2,5 procenta na 2,8. Přesto roste tuzemská ekonomika rychleji než ekonomiky západoevropské.
„Potvrdil se tak postupný pokles tempa růstu ekonomiky, který podle aktuálních dat trvá už šest čtvrtletí. Poslední konjunktura vrcholila ve čtvrtém čtvrtletí 2000, kdy hospodářský růst dosáhl 3,9 procenta. Od té doby dynamika růstu ekonomiky neustále klesá,“ upozorňuje ekonom Patria Finance David Marek.
Měnit se v nadcházejících měsících bude pravděpodobně i údaj za období duben až červen. Poslední odhad HDP byl v důsledku povodně, která zasáhla i Český statistický úřad, totiž statistici spočítali jen na základě momentálně dostupných podkladů.
„Odhad vývoje ekonomiky za je proto třeba prozatím považovat za orientační, ČSÚ předpokládá jeho zpřesnění s využitím standardních postupů současně s publikováním odhadu za třetí čtvrtletí v prosinci,“ píše se ve zprávě úřadu.
Meziroční zvýšení hrubého domácího produktu ovlivnil nejvýrazněji růst výdajů na konečnou spotřebu (+ 10,4 miliardy). Předsedkyně ČSÚ Marie Bohatá považuje růst za stále velmi solidní a opřený o spotřebu domácností.
„Důvodů je celá řada: dostupnost úvěrů, levné zboží dlouhodobé spotřeby a nízké úroky z vkladů. V neposlední řadě i to, že lidé věří v dlouhodobý ekonomický rozvoj,“ tvrdí Bohatá.
Spotřeba domácností se zvedla o 3,6 procenta. „Zůstala hlavním růstovým faktorem, a to díky pokračujícímu růstu reálných mezd, stabilní spotřebitelské důvěře a rostoucímu významu spotřebitelských úvěrů,“ říká analytik společnosti Atlantik FT Jan Schiesser.
Rychleji nabývaly vládní výdaje, které jsou proti loňsku o 4,6 procenta vyšší. Tempo státních investic má na svědomí především nákup bitevníků L 159 pro resort ministerstva obrany. „Bez nich by výdaje vládního sektoru vzrostly pouze o 2,9 procenta,“ upozorňuje ČSÚ.
Přesnější zachycení investic do letadel se mimo jiné také podílelo na revizi růstu HDP za první čtvrtletí směrem nahoru.
Naopak investice proti loňsku zpomalují. „Tempo růstu investic je v tomto roce přibližně poloviční než v roce 2001, kdy dosáhlo sedmi procent. Důvodem je pokles přílivu přímého zahraničního kapitálu kvůli dokončení některých velkých investic a omezení investiční aktivity domácích firem, což je reakce na zpomalení poptávky a posilující kurz koruny,“ dodává Schiesser.
Povodně zřejmě ekonomiku dál zbrzdí
Pesimistický odhad ČSÚ počítá s tím, že kvůli pustošivým povodním zpomalí růst českého hospodářství v celoročním vyjádření na 1,5 procenta. Optimistická varianta čeká přírůstek 2,5 procenta. Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 3,3 procenta.
V případě pesimistické prognózy převáží výpadek ekonomické aktivity nad pozitivními impulzy spojený s pozáplavovými investicemi.
Pozici tuzemských firem bude v příštích čtvrtletích podle Bohaté navíc dále komplikovat stále velmi slabá zahraniční poptávka.
Prognostický model ČSÚ původně počítal pro třetí čtvrtletí s přírůstkem HDP ve výši 2,3 procenta, ovšem bez vlivu povodní. Po zohlednění škod napáchaných velkých vodou se tento údaj může snížit až o půl procentního bodu.
| Jak rostl hrubý domácí produkt v posledních čtvrtletích (meziroční změny v %) | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | 4.99 | 1.00 | 2.00 | 3.00 | 4.00 | 1.01 | 2.01 | 3.01 | 4.01 | 1.02 | 2.02 |
| Růst | 1,8 | 3,3 | 3,1 | 2,8 | 3,9 | 3,6 | 3,5 | 3,3 | 2,7 | 2,8 | 2,5 |
| Růst hrubého domácího produktu (sezónně očištěné údaje, meziroční změny v %) | ||
|---|---|---|
| 2002 | ||
| Q1 | Q2 | |
| ČESKÁ REPUBLIKA | 2,8 | 2,5 |
| Eurozóna | 0.3 | 0.6 |
| EU-15 | 0.4 | 0.7 |
| Belgie | -0.3 | 0.3 |
| Dánsko | 1.1 | 1.9 |
| Německo | -0.2 | 0.1 |
| Řecko | 4.3 | : |
| Španělsko | 2.0 | 2.0 |
| Francie | 0.4 | 1.0 |
| Irsko* | 2.9 | : |
| Itálie | 0.0 | 0.2 |
| Lucembursko | : | : |
| Nizozemí | 0.4 | 0.1 |
| Rakousko | -0.6 | : |
| Portugalsko | 1.4 | : |
| Finsko | -1.9 | : |
| Švédsko | 1.0 | 1.6 |
| Velká Británie | 1.1 | 1.2 |
| USA | 1.4 | 2.1 |
| Japonsko | -2.6 | -0.9 |
| Pramen: Eurostat, ČSÚ Poznámka: * data nejsou sezónně očištěná, : Data nejsou k dispozici | ||
