Pozor, i v létě do hor jen s odborně vyškolenými vůdci

Právě běžící prázdniny jsou také dobou výletů do hor. Mohou to ovšem být někdy i poměrně nebezpečné záležitosti.

Z výletu do vysokých hor si turisté mohou odnést nadpozemské zážitky nebo velké potíže. Zda to bude to nebo ono, o tom se rozhoduje už doma. Každý by měl zvážit, zda má opravdu dostatek zkušeností, aby mohl vyrazit sám nebo s partou kamarádů třeba na ledovec. "Situace se lepší, horolezci a vysokohorští turisté mají dnes v horách několikanásobně větší šance na přežití, než třeba v šedesátých letech," uvádí šéf bezpečnostní komise Mezinárodní asociace horolezeckých svazů Pit Schubert ve své učebnici Bezpečnost a riziko na skále, sněhu a ledu. To je také jeden z důvodů, proč se na hory začaly vydávat i cestovní kanceláře, dokonce cestovky z tuzemska. Většinou jsou však na celý autobus dva, nanejvýš tři průvodci a jejich pomoc je tak v případěnehody iluzorní. "Vyvedl jsem na Mont Blanc několik výprav, ale vím, že kdyby někdo upadl na ostrém vrcholovém hřebeni, strhl by do hlubiny i ostatních deset lidí na laněvčetně mě," říká učitel tělesné výchovy z Prahy, který si přál zůstat v anonymitě, protože si horskými výpravami přivydělává. Proti průvodcům-amatérům z českých cestovních agentur stojí v současnosti autorizovaní horští vůdci. Jejich mezinárodněuznávaná organizace UIAGM se za klienty plnězaručuje. Každý vůdce bere podle obtížnosti túry s sebou jen jednoho až čtyři klienty. Jakákoliv chyba by totiž vždy spadla na vůdce, a ne, jako v případěčeských průvodců, na klienty. Všichni vůdci procházejí tvrdým tříletým školením a po něm přísně dodržují bezpečnostní pravidla. "Nikdy jsem neviděl na ledovci pod Mont Blankem projít s vůdcem víc než čtyři klienty," říká Jan Švéd, který tu ve stanu strávil už troje prázdniny. "Prošlo tu ale i několik českých cestovek s jedním či dvěma průvodci." A co na to právo? V západních zemích smějí za peníze vodit turisty po horách jen autorizovaní vůdci. Podle českého živnostenského zákona mohou působit i blíže neurčení průvodci. "Je jasné, že horský průvodce je kočkopes. Není použitelný jako instruktor v horolezeckých či turistických oddílech, ale ani jako skutečný mezinárodněuznávaný vůdce, který si voděním vydělává peníze," je přesvědčen místopředseda Českého horolezeckého svazu Jan Bloudek.. "Ovšem požadovat, aby byl každý vůdce registrovaný a školený v UIAGM, je běh na dlouhou trať." S jeho názorem neformálně souhlasili i čtyři průvodci cestovní kanceláře Adventura, kteří vedli v dubnu třicet klientů na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Přiznali, že zákazníky vedli v podstatěvšichni na černo... Podle slovenského vůdce Róberta Gálfyho jsou jen dvěsprávné možnosti, jak jít na hory - buď sám nebo s vůdcem. S vůdcem je to sice dražší, ale bezpečnější. "Matterhorn například běžně vodíme za devět hodin. Znám však mnoho lidí, kteří lezli stejnou cestou tři dny."

Základní vybavení do hor

Co půjčuje vůdce

* cepín
* stoupací železa
* bezpečnostní úvaz
* přilbu I karabiny
* lano (pro 3-5 lidí)
* lékárničku (pro výpravu)
* záchranné prostředky (skoby, smyčky, bivakovací pytel)

Co si bere klient

* ledovcové brýle
* opalovací krém (faktor aspoň 20)
* jídlo a pití na cestu
* pevné pohorky
* zimní oblečení
* náhradní oblečení