Za prudkým nárůstem stojí kromě sezonních vlivů i reformy trhu práce známé jako Hartz IV. Podle nich se nově mezi nezaměstnané počítá i řada lidí závislých na sociálních dávkách.
Proti prosinci 2004 je tak ve statistikách nezaměstnaných o 537 tisíc lidí více, celkem 5,037 milionu. Z toho zhruba 222 tisíc je podle úřadů nově registrovaných právě kvůli Hartz IV.
Politici přiznávají, že potíže s nezaměstnaností jsou vážné. Dalších až 1,5 milionu lidí navíc sice v počtech nezaměstnaných nefiguruje, práci ale mají jen díky veřejně prospěšným dotovaným místům.
„Máme na trhu práce 6,5 milionu lidí s někdy dramatickými problémy. To je dramaticky vysoké číslo a musíme ho snížit,“ řekl televizi ZDF německý ministr hospodářství Wolfgang Clement (SPD).
Podle něj ale může nezaměstnanost trvale snížit jen dostatečný hospodářský růst a pokračování reforem.
Dosavadní rekord v počtu nezaměstnaných v poválečných letech připadal na leden 1998. Za vlády Helmuta Kohla tehdy práci hledalo 4,824 milionu lidí.
Vzpomínka na 30. léta
Podle historických statistik citovaných agenturou Reuters je nezaměstnanost na nejvyšší úrovni od roku 1933, kdy se moci v Německu ujal Adolf Hitler. Výjimkou jsou ale poválečná léta 1946-48, za která neexistují žádná věrohodná čísla.
Na druhou stranu ale současná zhruba dvanáctiprocentní míra nezaměstnanosti zůstává hluboko pod třicetiprocentní úrovní z 30. let. Tehdy v Německu jednak žilo méně lidí, menší byl navíc i počet pracovních míst.
Současná sociální síť je také mnohem štědřejší než záchranný systém z doby velké hospodářské krize.
Vysoká nezaměstnanost se ale může vymstít současnému kancléři Gerhardu Schröderovi (SPD) v příštích volbách. Když se v roce 1998 Schröder ujímal vlády, bylo jeho hlavním slibem snížení nezaměstnanosti na polovinu z tehdejších zhruba čtyř milionů lidí bez práce.
