Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Karabáč na agentury práce: ministerstvo chystá kauce a vysoké pokuty

  1:00aktualizováno  1:00
Některé pracovní agentury se naučily, jak se vyhnout placení sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance. Stát přichází o odvody a agenturní pracovníci jsou šizeni na odměnách. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto chce změnit zákon.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Václav Hubata-VacekMF DNES

Půlmilionové kauce, konec fixlování se sociálním a zdravotním pojištěním a pokuty pro firmy, kde najatí agenturní zaměstnanci pracují. Novela zákona o zaměstnanosti z dílny ministerstva práce, která zavádí zmíněná opatření, je aktuálně v připomínkovém řízení. Platit může od příštího roku.

Někteří podnikatelé v agenturním zaměstnávání stavějí své podnikání na jednoduchém fíglu: pokud někoho zaměstnají za méně než 2 500 korun měsíčně, nemusí z toho platit sociální ani zdravotní pojištění.

Zakládají proto účelově několik agentur, přičemž každá s pracovníkem uzavře smlouvu. Dotyčný se tak během jediného měsíce formálně protočí mezi čtyřmi agenturami, i když pracuje osm hodin denně celý měsíc na jednom pracovišti.

Stát z toho nemá ani korunu. Bit je ale i agenturní zaměstnanec, který kvůli tomu nemá nárok na nemocenské pojištění, na podporu v nezaměstnanosti ani na důchod. A bity jsou i konkurenční agentury.

„Kvůli těmto praktikám dokážou některé agentury nabídnout klientovi ve výběrovém řízení cenu, které se nedá legální cestou konkurovat,“ říká Jaroslava Rezlerová, ředitelka ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS). Ta sdružuje agentury představující polovinu trhu s agenturním zaměstnáváním. Jde převážně o pobočky nadnárodních firem.

Kolika agentur práce má povolení k činnosti

Aby nebylo tak snadné účelově zakládat agentury a točit zaměstnance, ministerstvo navrhlo zavést půlmilionové kauce pro každou agenturu, která požádá o licenci. Zatímco APPS to schvaluje, opatření se nelíbí jinému sdružení – Asociaci pracovních agentur (APA). Podle ní je to diskriminující pro malé, chudé agentury. „Nadnárodní agentury vidí v novele ukončení činnosti malých a středních agentur práce, a tedy snížení konkurence,“ říká prezident APA Radovan Burkovič.

Ministerstvo práce je naopak přesvědčeno, že k diskriminaci malých nedochází. „Chceme mít jistotu pro případ, kdyby agentura nenadále skončila, aby lidé dostali zaplaceno,“ říká Jiří Vaňásek, náměstek pro zaměstnanost ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministerstvo se zastává agenturních pracovníků

Agenturní pracovníci jsou „zneužíváni“ i kvůli šetření na přesčasech. Kromě pracovního poměru dělají lidé v téže firmě ještě brigádu jako agenturní zaměstnanci, jenže za odměnu výrazně menší, než kdyby dělali přesčasy.

Aktuálně je v Česku 1 800 agentur práce, které za rok dají práci 262 tisícům lidí, většinou na méně než tři měsíce. Dá se očekávat, že jejich počet kvůli kaucím výrazně prořídne. Něco podobného se stalo při zavedení desetimilionových kaucí pro distributory pohonných hmot kvůli podvodům na daních.

Kolika zaměstnancům zprostředkovávají práci

„Zneužívání“ agenturních zaměstnanců mají nově hlídat i firmy, které si je najímají. Budou odpovídat za to, že agenturní člověk má srovnatelné pracovní podmínky a odměnu jako kmenový zaměstnanec firmy, jinak hrozí pokuta milion korun. Už nebude možné všechna pochybení hodit na agenturu. V minulosti měly problémy s agenturními pracovníky i velké firmy, jako jsou Lesy ČR nebo Tesco.

Původně měla být novela ještě přísnější a nastavit firmám kvóty na dočasné agenturní pracovníky: tedy že by nesměly najímat víc než 10 procent lidí přes agentury, zbytek by musely zaměstnat na klasický pracovní poměr. „Kvóty jsme zásadně odmítli, to by mohlo firmě i zlikvidovat zakázku,“ říká Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy.

Burkovič nicméně upozorňuje, že novela neřeší problém agentur bez potřebného povolení. Ty s pracovníky uzavírají smlouvu o dílo nebo dohodu o provedení práce a firmám tyto lidi nabízejí levněji. O srovnatelnosti podmínek s kmenovými zaměstnanci nemůže být ani řeč. Toto takzvané zastřené zaměstnávání je trestné už dnes, ovšem těžko se prokazuje. „Je to věc Státního úřadu inspekce práce, říká Vaňásek.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.