Pracovní cesty přinesou lidem evropské platy

Nechat se poslat "na zkušenou" do ciziny bude od května finančně ještě zajímavější. Řada Čechů vyjíždějících na delší pracovní cesty do západní Evropy se dokonce přiblíží tamním výdělkům. Se vstupem do Evropské unie totiž budou muset české firmy začít vyplácet svým zaměstnancům, které vyšlou na práci do jiného členského státu, alespoň tamní minimální mzdu. Ta je přitom v současných členských zemích vyšší, než je průměrná mzda v Česku, v šesti z nich dokonce přesahuje pětatřicet tisíc.

"Dotkne se to pracovníků, kteří budou pracovat v cizině dohromady alespoň jeden měsíc během období předchozích dvanácti měsíců," říká Miroslav Bělina z advokátní kanceláře Kříž a Bělina.

"Na tyto zaměstnance se bude vztahovat právo členského státu například i v oblastech délky pracovní doby či dovolené na zotavenou. Přitom budou platit ty předpisy, které jim poskytují výhodnější postavení," uvádí další příklady Klára Nováková z kanceláře Ambruz & Dark.

Například účetní vyslaná na měsíc do Francie se může těšit minimálně na osmatřicet tisíc měsíčně, prodloužení dovolené a pravděpodobně o něco kratší pracovní dobu. Zároveň jí zůstane nárok na veškeré cestovní náhrady a diety.

Minimální mzda v EU
(země, kde je daná zákonem; v Kč)
Lucembursko	45 177
Nizozemí	41 217
Belgie	38 379
Francie	38 082
Británie	36 465
Irsko	35 409
Řecko	19 965
Malta	17 655
Španělsko	17 358
Slovinsko	14 883
Portugalsko	13 728
Maďarsko	6 996
Česko	6 700
Polsko	6 633
Pramen: Eurostat, stav k 1. lednu 2003, ČR 2004

Naopak zedníka vypomáhajícího na stavbě v Litvě nebude moci česká stavební firma nutit k přijetí tamní ani ne čtyřtisícové minimální mzdy. "Z praktického hlediska tak mohou vzrůst českým zaměstnavatelům náklady na vysílání svých zaměstnanců do členských států, zejména kvůli vyšší minimální mzdě," říká Klára Nováková.

Počet lidí, kteří vycestovávají na pracovní pobyty do zahraničí, přitom roste a nejde už jen o zaměstnance velkých mezinárodních firem. "V budoucnu lze očekávat, že se tento trend rozšíří i na středně velké společnosti," říká k tomu Petra Bobková, manažerka Poradenství pro lidské zdroje PricewaterhouseCoopers. Z těchto změn nebudou mít také radost státní úředníci, na ně se totiž tyto paragrafy nevztahují.

Státní zaměstnanci tak budou i nadále muset při svých výjezdech do Bruselu spoléhat na diety. Na belgické osmatřicetitisícové minimum nebudou mít nárok ani po měsíčním pobytu. Skok směrem vzhůru nečeká ani českou minimální mzdu ve výši 6700 korun. Evropská unie totiž její výši nijak nestanovuje.