"Rozdíly mezi regiony v Česku se zvyšují, ale téměř veškerý jejich nárůst má na svědomí Praha," říká Miroslav Chlad z Českého statistického úřadu, který velké srovnání krajů za posledních pět let zveřejnil.
Nejde o nic neobvyklého. Podobný obrázek nabízí každá země Evropské unie. "Vždycky je jeden region, zpravidla hlavní město, který ve výši hrubého domácího produktu na obyvatele utíká," dodává Chlad.
Pro všechny ostatní kraje v Česku to skýtá tu výhodu, že budou moci žádat o peníze z fondů Evropské unie. To je možné jen tehdy, když nepřesahují 75 procent hrubého domácího produktu vytvořeného na obyvatele Evropské unie.
Praha je se svými více než 140 procenty už dlouho mimo hru. Ani pro ostatní kraje však není cesta k penězům unie jistá. Některé regiony se proto chystají zřídit si v EU pro lepší orientaci vlastní kancelář.
"Přímý kontakt v Bruselu a přímý vliv na formální i neformální úrovni je velmi důležitý," řekl ČTK hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník, který už má špatné zkušenosti s tím, že nemohl sehnat peníze na sanaci odkališť po uranové rudě u Mydlovar.
Za prací do Prahy
Ekonomickou propast mezi hlavním městem a dalšími kraji má na svědomí koncentrace většiny bank, velkých firem a státních institucí v Praze. Ty nabízejí práci nejen místním, ale i lidem ze širokého okolí, ačkoli na první pohled střední Čechy příliš bohaté nejsou.
"Lidé pracují v Praze, ale užívají si ve Středočeském kraji, odkud dojíždějí," říká Jiří Křovák ze statistického úřadu. Napojení středních Čech na Prahu potvrzuje i fakt, že zde z celé republiky přibývá nejvíce obyvatel. A to jak díky nejvyššímu počtu lidí, kteří se přistěhovali, tak díky většímu přírůstku narozených dětí.
Počet obyvatel roste díky stavbě nových bytů
Do roku 2001 přicházela o nejvíce lidí ročně Praha. "Je zde významně více starších lidí a málo narozených dětí a příliv komplikuje složitá bytová situace," vysvětluje Jitka Rychtaříková, vedoucí katedry demografie na Karlově univerzitě.
K obratu však došlo v roce 2002, kdy v hlavním městě přibyly skoro dva tisíce lidí, zatímco o rok předtím jich deset tisíc ubylo. O nárůstu o více než tři tisíce zatím mluví i údaje za tři čtvrtletí loňského roku.
Jedním z důvodů je zřejmě výrazně vyšší počet dokončených bytů než v předchozích letech. Bytová výstavba se však v posledních letech rozvíjí i v dalších regionech, převážně v Plzeňském, Jihomoravském a Královéhradeckém kraji. Naopak minimálně se staví v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které trpí vysokou nezaměstnaností, znečištěným životním prostředím a vysokou kriminalitou.
Výjimkou z řady negativ v těchto regionech jsou pouze výdělky mírně vyšší než průměr, dané v minulosti dobře placenými horníky. Špatné podmínky přesto od života zde příliš neodrazují. V Ústeckém kraji mají sice lidé podle statistiků šanci dožít se nejméně let v republice, ale dle růstu počtu obyvatel šlo o třetí nejúspěšnější region v Česku. Moravské obce a města jsou na tom hůř, o obyvatele převážně přicházejí.
