Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prasat chováme nejméně za 90 let, každé druhé kilo vepřového dovážíme

  13:27
Stavy prasat v Česku klesly na nejnižší hodnotu od roku 1921, odkdy je Český statistický úřad sleduje. Ke konci loňského roku jich zemědělci chovali 1,49 milionu, což bylo takřka o pětinu méně než před rokem. Polovina vepřového na trhu pochází z dovozu. Každý Čech v posledních letech spotřebuje v průměru za rok 40 kilogramů.
(ilustrační snímek)

Chov prasat je pro většinu tuzemských chovatelů již několik let ztrátový. Ilustrační snímek. | foto: Radek Miča, MAFRA

"Každé druhé kilo vepřového se k nám dnes dováží. To jsem si před pár lety neuměl představit. Jsme národ, kde národní jídlo je řízek a knedlo-vepřo-zelo, a my budeme půlku prasat dovážet. To bylo jako špatná legrace," poznamenal ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jan Stibal.

"Ani my jsme neočekávali takový brutální pokles stavů. Je to tragédie. Bude to mít trvalé negativní důsledky pro celý agrární systém. Bude tady trvalý nadbytek obilí," řekl prezident Agrární komory Jan Veleba.

Podle již dříve zveřejněných čísel loni výroba vepřového v Česku meziročně klesla o pět procent. Chov prasat je pro většinu tuzemských chovatelů již několik let ztrátový a hospodařit delší dobu s červenými čísly je neudržitelné.

Ubylo drůbeže, přibylo skotu

Podobně jako prasat loni v Česku ubylo také drůbeže. Její stavy se meziročně snížily o dvacet procent na 19,26 milionu kusů, z toho slepic ubylo o 19 procent na 3,5 milionu. Naopak o 1,5 procenta se rozšířily chovy skotu, které ke konci roku 2011 čítaly 1,34 milionu kusů.

Dotační systém je podle Stibala nyní nastaven ve prospěch rostlinné výroby na úkor výroby živočišné. Přesto, že například na rozdíl od trhu s mlékem není obchod s vepřovým v EU svázán žádnými kvótami, zejména ekonomicky silnější státy pomocí různých národních podpor zvýhodňují své chovatele v boji s konkurencí.

Ideální podle Stibala není ani přístup řady tuzemských zemědělských podniků. Zatímco v západní Evropě převládá pohled na farmu jako komplexní celek, který zahrnuje jak pěstování zemědělských plodin, tak chov dobytka, v Česku se často výroby nesprávně oddělují.

"Předseda si potom sedne a ekonom mu dá výsledek jednotlivých výrob. A když vám tři roky po sobě nevychází prasata, tak je škrtnete, to je logické," poznamenal Stibal. Podle něhož čeští chovatelé také často za svými bohatšími západními kolegy zaostávají v technologické výbavě chovů.

Trvající úbytek prasat způsobuje každoroční problémy s odbytem obilí, které je základní složkou krmných směsí pro prasata a ztrácí tak užití. Stále větší část obilí z Česka tak míří do zahraničí a s ním i přidaná hodnota, která vzniká zejména v živočišné výrobě.

Ministerstvo zemědělství v loňském roce spustilo nové dotační programy na podporu upadajících chovů prasat. Přestože podle Stibala měla podobná podpora odstartovat již dříve, chovatelům určitě pomohla a nebýt jí, byl by loňský pokles ještě o pět procent vyšší.

"O to naléhavější bude v loni započaté podpoře pokračovat," poznamenal Veleba podle něhož je v zájmu zemědělců i spotřebitelů produkci vepřového v ČR zachránit. V opačném případě hrozí, že podobně jako tomu nastalo v minulosti u česneku, po likvidaci tuzemských producentů zahraniční konkurence výrazně zvýší ceny, což pocítí český zákazník.

Autoři: ,



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.