Zatímco dnes musí oznamovat podezřelé operace instituce jako banky, fondy, pojišťovny, herny, kasina, směnárny či realitní kanceláře, nově by tak museli činit i advokáti, notáři, účetní či soudní exekutoři.
"Jsou to profese, které mohou přijít k informacím, že někdo pere špinavé peníze," říká Karel Korynta, řídící na ministerstvu financí útvar pro boj proti praní špinavých peněz.
Praní špinavých peněz neboli legalizace příjmů třeba z prodeje drog či jiné trestné činnosti má mnoho podob. Jednotlivé instituce většinou mají vlastní systémy, jak takové případy odhalit.
"Převážná většina bank využívá takzvanou metodu červených světélek. Je to soubor určitých signálů, podle kterých se hodnotí daný obchod z pohledu praní špinavých peněz. Například podnikatel má restauraci, pro kterou jsou obvyklé tržby 200 až 300 tisíc, a najednou dostane na účet 10 milionů. Přitom jdete kolem a vidíte, že je restaurace prázdná," popisuje předseda Komise pro bankovní a finanční bezpečnost Eduard Jeleň.
Právě banky dávají úřadu nejvíce podnětů k šetření. Celkem jich loni dostal 1267 a na jejich základě podal přes sto trestních oznámení na transakce za zhruba 1,5 miliardy korun. Odsouzen však do této doby nikdo nebyl.
Nelze přitom čekat, že přísnější mechanismy budou samospásné. "Podplacený účetní zůstane podplaceným účetním a bude náročnější na tyto lidi přijít," říká šéf vyšetřovacích služeb PricewaterhouseCoopers Roger Stanley.
