Většina to zná z filmů a seriálů, někteří bohužel i z vlastního života. O verdiktu soudu někdy nerozhoduje, na čí straně je pravda, ale šikovnost právníků nebo formální pochybení. Z poslední doby je možné vzpomenout třeba na tahanice kolem dědictví po Jaroslavu Foglarovi. Rozsudek nakonec vyplýval z chyby notářky při sepisování závěti. Při hledání pravdy, tedy toho, komu chtěl autor Rychlých šípů svůj majetek opravdu odkázat, soudkyně příliš nepomohla. Vlastně nepomohla vůbec. Podobných případů může být celá řada. Žalujete jako majitel domu nájemníka, že u vás nebydlí a byt pronajímá? Možná máte pravdu, ale zapomněl jste mu dát výpověď z bytu, a vaše žaloba se proto zamítá. Jménem republiky. Další prosím. Hledání podobných pochybení je klíčové zejména při sporech, u kterých se zdá být předem jasné, na čí straně je spravedlnost. Přesvědčení, že člověk na první pohled zcela v právu uspěje proti zkušenému advokátovi a proces vyhraje, se tak velmi často stává jen nedostižným snem. A čím více vyhraje právník "prohraných" sporů, tím více roste jeho věhlas a ruku v ruce s tím i cena. Vítězit by však měla pravda. Ne peníze.
20. března 2001
