Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Deset největších změn v zákoně o veřejných zakázkách

  5:12aktualizováno  5:12
Rok dohadování o podobě nového zákona o veřejných zakázkách tento týden završil prezident Miloš Zeman podpisem. V řadě oblastí se zadávání zjednoduší, podle kritiků však zákon až příliš optimisticky předpokládá, že veřejní zadavatelé nechtějí podvádět. Nový zákon, v jehož působnosti se ročně protočí okolo 600 miliard korun, začne platit 1. října.

Pokud si bude chtít neúspěšný účastník tendru stěžovat u antimonopolního úřadu, už to nebude zdarma. | foto: ÚOHS

1.Největší změnou je limit zvýšený na 50 milionů

Otevřenou soutěž bude u stavebních prací povinné vypsat, až když cena dosáhne 50 milionů korun (nyní je to 10 milionů). Volnější pravidla se podle kritiků projeví tím, že do řady zakázek se někteří nepřihlásí, protože o nich nebudou vědět. Pro firmy to znamená sledovat více profily zadavatele a hlídat si i menší zakázky, které nemusí být ve věstníku. Podle zastánců povede zvýšení limitu k větší rychlosti vyřizování zakázek.

2.Konec stížností antimonopolnímu úřadu zdarma

Pokud si budete chtít stěžovat na zakázku u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, už to nebude zdarma. Zákonodárci to vysvětlují snahou osvobodit úřad od častých šikanózních návrhů, které ho zahlcují. Jenže i pokud bude podnět oprávněný, peníze zpět nedostanete. Podle neziskového sektoru jde o omezování veřejné kontroly.

3.Prodražit zakázku bude mnohem jednodušší

U jednotlivých položek zakázky půjde změnit cenu až o 50 procent, celková cena pak může stoupnout až o 30 procent oproti smlouvě. Nově se nebudou vícepráce a méněpráce krátit, celkově po jejich odečtení ale nesmí dojít ke změně smlouvy více než o 30 procent.

Podobné limity platí i v zahraničí, v Česku se však někdy zneužívaly záměrnými chybami v projektu a vyšším naceněním některých položek rozpočtu, pokud se projektant a dodavatel domluvili.

Veřejné zakázky

Veřejné zakázky

„Velké projekty jsou prakticky nerealizovatelné, aniž by v jejich průběhu docházelo ke změnám,“ říká poslanec ČSSD Jan Birke. „Limit 50 procent znamená velkou benevolenci a v praxi může být zneužíván,“ varuje prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura to považuje za prostor, kde mohou soutěžící podseknout v některých položkách cenu a pak ji o polovinu vyšponovat.

4.Více soutěží se bude konat bez komisí

Pokud se starosta města rozhodne, že zakázku v hodnotě 299 milionů korun bude mít plně ve své moci a nepustí do hodnocení nikoho jiného, nikdo mu v tom nezabrání. Zákon nově stanoví povinnost mít hodnotící komisi až u zakázek nad 300 milionů korun. Dá se však očekávat, že v řadě případů, zejména u evropských dotací, budou podmínky výrazně méně benevolentní.

5.Právníci soutěžit nemusí, zákon jim věří

Advokáti si vymohli, že při zastupování u soudu nemusí vůbec procházet soutěžemi, takže například města nebo úřady nebudou muset soutěžit, kterou advokátní kancelář si vyberou. Zákonodárci argumentují tím, že důvěra a dobré reference jsou důležitější než nízká cena.

6.Rychlejší hodnocení a méně papírování

Prakticky všichni z oboru hodnotí pozitivně výrazné zjednodušení práce při posuzování nabídek. Až dosud se totiž museli členové komise zabývat všemi nabídkami, i když podle ceny bylo jasné, že nevyhrají. Podle nového zákona se bude posuzovat nejprve první nabídka podle ceny, teprve pak případně další.

„Je to výrazně zrychlující prvek. Pokud se sešlo třeba dvacet nabídek, byla to práce na několik dní,“ říká Kateřina Koláčková z firmy OTIDEA. Pokud navíc soutěžící udělá v nabídce formální chybu, bude ji moci opravit.

7.Mimořádně nízká cena může být důvodem pro vyřazení

Roky je slyšet kritika, že v soutěžích vítězí nejnižší nabídky a kvůli tomu se pak z daní platí nekvalitní práce, odhadem jsou to tři čtvrtiny zakázek. Nová legislativa umožňuje předem říct, jaké nabídky bude považovat za mimořádně nízké a které vyřadí. To jde sice už nyní, ale nejsou jasná pravidla. Zadavatel následně musí požádat soutěžícího o zdůvodnění a poté rozhodnout, zda nabídku vyřadí, či nikoliv.

8.Pokazil jsi to? Tak to pojď zkusit znovu

Nový zákon ruší takzvaný blacklist, tedy seznam firem, které u zakázek závažně pochybily a kvůli tomu dostaly celoplošný zákaz (na seznamu bylo sedm firem). Zadavatelé nově vytvoří vlastní seznam podle toho, kdo se provinil u jiných zakázek.

Jenže firma se může proti vyloučení ze soutěže odvolat, a pokud předloží opatření, jak se problémům příště vyhnout, musí zadavatel její nabídku akceptovat. V praxi se tak dá očekávat, že úředníci nebudou chtít riskovat a seznam zůstane prázdný.

9.Zakázky několika málo firmám na míru

Ekonomická kritéria byla dříve hojně zneužívaným způsobem, jak ušít zakázku někomu na míru. Podniky musely splňovat například minimální obrat či jiné ekonomické ukazatele. Zadavatelé si nově budou muset toto ekonomické kritérium obhájit. Výši obratu je možné požadovat do dvojnásobku předpokládané hodnoty veřejné zakázky a její překročení musí zadavatel obhájit.

Právě obrat zabraňoval v přístupu do soutěže nově vzniklým firmám. Stávalo se, že firma neplnila své závazky, tak ji majitel poslal do likvidace, založil novou firmu, do níž přešly veškeré zdroje, a kolečko se opakovalo.

10.Vítěz se musí kompletně odhalit

Podle nového zákona budou muset vítězné firmy kompletně odkrýt své vlastníky až po koncového majitele, bez ohledu na právní formu. Dnes to platí jen pro akciové společnosti, a to u vlastníků, kteří mají více než 10 procent akcií.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.