Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

PŘEHLEDNĚ: Na co si dát pozor, pokud chci brát státní důchod

  • 128
Stát nepřizná důchod každoročně asi sedmi procentům žadatelů. Loni to bylo 7 857 lidí. Server iDNES.cz přináší odpovědi na hlavní otázky, v nichž byste měli mít před žádáním o důchod jasno.

„Nejčastějším důvodem zamítnutí je nesplnění potřebného počtu odpracovaných let. Některé žádosti jsou zamítány také kvůli nedosažení potřebného věku pro přiznání důchodu,“ vysvětluje Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

1) Má v Česku nárok na důchod každý, ať pracoval, či ne?

Žadatel musí splnit vždy dvě podmínky – počet odpracovaných let a dosažení důchodového věku. Obě hodnoty se z roku na rok zvyšují. V letošním roce jdou do penze 63letí muži a 62leté bezdětné ženy (a o něco mladší ženy s dětmi), kteří musí mít splněno aspoň 32 let pojištění. Počet povinných let pojištění ze zákona postupně stoupá – zastavit se má v roce 2018 na 35 letech. Nejnižší důchod, který se dá vyměřit, je 3 210 korun měsíčně.

2) Musím všechny ty roky skutečně odpracovat?

Ne. Počítají se do nich i takzvané náhradní doby, tedy období, kdy člověk sice neodvádí pojistné, ale počítá se mu do odpracovaných let na důchod. K těm patří mateřská, rodičovská, doba péče o závislou osobu, vojenská nebo civilní služba. Ze čtyř pětin se pak započítává i doba strávená v pracovní neschopnosti, na úřadu práce (maximálně tři roky), studiem.

3) Nestačí si odsedět roky na úřadu práce a přejít do důchodu?

Do důchodu se počítají všechny měsíce a roky, kdy člověk pobíral podporu v nezaměstnanosti. A maximálně tři roky, které člověk po dosažení svých 55. narozenin stráví na úřadě práce bez podpory. Vše se ovšem započítává jen z 80 procent.

4) Počítá se do důchodu i dlouhodobé studium?

Počítá se pouze šest let studia v dospělosti (po osmnáctém roce věku), a to výhradně těm, kteří stihli studovat před rokem 2010. Započítává se navíc jenom z 80 procent. Od roku 2010 se studium do počtu odpracovaných let nepočítá. Stát totiž v rámci úspor nové generaci zpřísnil podmínky pro získání nároku na starobní důchod. A dá se čekat, že utahování šroubů v tomto smyslu bude pokračovat.

5) Co když splňuji důchodový věk, ale nemám odpracován dostatečný počet let?

První možností je, že můžete pojistné doplatit zpětně, pokud se přihlásíte k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Je to však vhodné jen pro lidi, kterým chybí pro nárok na důchod rok či méně. Zpětně totiž můžete doplatit maximálně rok. Pro letošní rok to dělá 1 891 korun za měsíc. Dobrovolně lze být přihlášen a platit pojistné maximálně 15 let.

Druhou možností je, že budete dál pracovat a do důchodu půjdete, až dobu pojištění splníte.

Důchod se dá i vyčekat (tedy nemusíte mít odpracováno 32 let), ale jednak musíte mít odpracováno alespoň 15 let, jednak se do důchodu dostanete nejdříve v 71 letech. Hranice se přitom ze zákona posouvá: příští rok to bude v 72 letech.

6) Co je ministerský pardon pro přiznání důchodu?

Požádáte ministryni práce o odstranění tvrdosti zákona. Předloni díky tomu důchod dostalo 64 lidí (statistika však nerozlišuje starobní a invalidní). „Posouzení příčin, proč není některá z podmínek ze závažných důvodů splněna, je ryze individuální,“ říká mluvčí ministerstva práce Petr Sulek.

7) Jak ví Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), podle čeho mi spočítat důchod?

Česká správa sociálního zabezpečení archivuje potvrzení (evidenční listy) od zaměstnavatelů, které tam každý rok ze zákona posílají a kde uvádějí dobu a výši důchodového pojištění. Podobné informace jí posílají i živnostníci. Část dokladů o tom, že máte na důchod nárok, a podkladů pro jeho výpočet budete muset dodat sami. Jde o doložení doby studia, vojenské nebo civilní služby, doby péče o malé děti nebo o závislou osobu, doklady o výdělečné činnosti v cizině. Někdy se také stává, že na úřadě nejsou evidenční listy od všech zaměstnavatelů (zkrachoval, zanikl). Je proto dobré si schovávat v průběhu života jejich kopie, výplatní pásky, mzdové listy, knihu docházky, pracovní a výpovědní smlouvy atd.

8) Jak zjistím, které doklady v archivu ČSSZ chybějí?

Bílá místa, která má důchodová správa ve vaší historii, se dají zjistit písemným dotazem na ČSSZ. Každý má právo na tyto informace jednou za rok. Do svých údajů u ČSSZ můžete nahlédnout také on-line prostřednictvím datové schránky. Novinkou je, že od podzimu bude každý moci nahlížet do svých dokladů u ČSSZ přes internet i bez datové schránky. Bude to fungovat podobně jako v internetovém bankovnictví: na okresní správě sociálního zabezpečení si zájemce vyzvedne přihlašovací jméno a heslo. Lidé si tak budou moci zkontrolovat, jestli za ně zaměstnavatel důchodové pojištění úřadu odváděl a v jaké výši. Práce načerno se totiž do důchodu nezapočítává.

9) Pokud některé doklady najdu až po vyměření důchodu, mám smůlu?

Ne. Do přiznaného důchodu se doklady promítnou dodatečně a rozdíl v důchodu se doplácí až pět let zpátky od okamžiku doložení.

10) A co lidé, kteří spořili ve druhém pilíři?

Výpočtový základ pro důchod za roky, kdy byli do pilíře přihlášeni (fungoval mezi lety 2013 až 2015), se jim bude započítávat do důchodu jen ze čtyř pětin.

Důvodem je, že část povinného pojistného jim v té době šla na soukromý účet, peníze tedy už dostali. V průběhu roku 2017 však mohou tyto peníze vrátit do státního systému a vyhnout se tak krácení.