Herec Tomáš Matonoha se po Praze stěhoval už několikrát. "Se ženou jsme si koupili byt ve výstavbě, který měl být hotov až za rok. Do té chvíle jsme ale museli někde bydlet. A než strkat peníze do předražených podnájmů, raději jsme se přestěhovali na chalupu mé ženy zhruba čtyřicet kilometrů od Prahy," říká Matonoha.
Před půlrokem se vrátil zpět - do vyhledávaných Dejvic.
"U bytů na dobré adrese nehraje roli ani tak, zda je nový, tam je poptávka velká a trvale bude převyšovat nabídku. Ti, kteří chtějí bydlet na lepší adrese, jsou ochotni platit víc a zřejmě vystřídají ty, kteří bydlí na lepší adrese dnes," tvrdí Jaroslav Novotný, prezident Asociace realitních kanceláří České republiky.
Podle něj se právě deregulace nájmů podepíše na pražském stěhování. To má podle čerstvého průzkumu agentury Incoma Research v příštích dvou letech v plánu až třicet tisíc pražských domácností.
"Sociální bydlení" na Malé Straně
Osmnácti tisícovou činži musí platit manželé Kyclovi, kteří žijí v Dejvicích. To se však změní - přestěhují se na Malou Stranu. I když to zní nesmyslně, polepší si. Míří totiž do bytu s regulovaným nájemným.
"Jediné, co mě teď opravdu děsí, je deregulace nájemného. Dohodli jsme se, že jakmile nájem stoupne, přestěhujeme se. A tentokrát už do vlastního," plánuje si Kyclová.
Pestrost nabídky způsobila, že lidé přemýšlejí o změně adresy. "Developerské aktivity jsou za posledních patnáct let na vrcholu, nikdy se tolik nestavělo jako v současné době," vysvětluje Novotný. Zda nabídka nepřekročí poptávku, se podle něj ukáže až s odstupem roku či dvou let.
Vývoj cen bytů sledujte na
CENYBYTU.IDNES.CZ
Podle Tomáše Dragouna z Českého statistického úřadu pokračuje trend stěhování obyvatel z centra za Prahu. "To se ale týká spíše mladších lidí, nebo naopak lidí před důchodem. Ti mladší chtějí mít děti a zahrádku, starší zase láká bydlet v přírodě, nezáviset na dálkovém topení, dávají přednost regulaci spotřeby," tvrdí Novotný.
Naopak aktivní lidé středního věku dávají přednost městu. Podle něj jsou domy v satelitech u Prahy cenově srovnatelné, nebo dokonce levnější.
Po vstupu do Unie ceny klesly, teď stagnují
Největší poptávka je po bytu v ceně kolem milionu korun. Velkou roli hraje infrastruktura. "Když bude adresa na metru a bude zajištěna obchodní síť, tak má přednost před další zástavbou," tvrdí Novotný.
Po vstupu do Unie ceny poklesly. "Ceny momentálně stagnují. Ale pokud by ještě poklesly, mohou opět vyvolat poptávku. Mnoho lidí si raději koupí byt levnější, jakmile vzroste poptávka, prodají ho," vysvětlil Novotný.
Klienti jsou stále náročnější. "Konkurenční prostředí se zhušťuje a snaží se nabízet v rámci srovnatelných cen vyšší kvalitu - a lidé ji požadují," tvrdí Novotný.
"Určitě je zajímá i to, koho mají za sousedy." Podle Novotného stále více Pražanů vyhledává bydlení, které není náročné na provoz. "V 90. letech stavěli megalomanské baráky s bazény, po 15 letech zjišťují, že padesát tisíc měsíčně je spousta peněz. To je trend, který nepochybně nastane."
Pražský sen? Dům na předměstí
Třicet tisíc pražských domácností, které plánují sbalit kufry a přesunout se o dům dál, je pro Michala Illnera ze Sociologického ústavu docela překvapením. "Lidé u nás totiž nikdy nebyli a ani teď nejsou příliš ochotní se přestěhovat," vysvětluje sociolog.* Mluvíte o stěhování mezi městy, nebo jenom v rámci jedné obce?
To platí obecně - nejen mezi obcemi, ale i po jednom městě. Kdybychom vyrobili schéma, kde lidé bydlí a kam se chtějí stěhovat, ukázalo by se, že vlastně chtějí žít tam, kde už dávno bydlí.
* A kam si přejí zamířit ti, kteří se chtějí přestěhovat?
Nejvíce z nich na předměstí.
* Do satelitních městeček...
Ve výzkumech se většinou mluví o zázemí velkého nebo středně velkého města, takže to v podstatě jsou satelity. Ale může to být i okrajová část města, jako v případě Prahy. Ta se totiž v roce 1974 neúměrně zvětšila a do svého území zahrnula obrovské množství pozemků. Takže lidé zabydlují oblasti přímo v Praze, například ve směru na Šeberov nebo na Říčany.
* Z výzkumu společnosti Incoma Research však vyplynulo, že nejvíc Pražanů plánuje přesídlit do bytu, ne do rodinného domku.
To může mít mnoho příčin. Mohou mít jen tolik peněz, aby se přestěhovali zase do bytu, někdy jde také jen o výměny v rámci rodiny. On je rozdíl mezi tím, co lidi preferují a na co mají. Ideální je bydlet na předměstí, ale to jen v situaci, kdy rodina nemusí brát v úvahu finance. Těch, co si něco takového mohou dovolit, je mnohem méně.
* Skutečně je tedy sen Pražanů mít domek s červenou cihlovou střechou a laťkovým plotem?
Možná ne všichni mají přesně takovou představu, ale lidé zřetelně preferují rodinné domy. A v tom jsou všichni Češi stejní.
* Podle čeho si lidé v Praze vybírají místo, kde by chtěli žít?
Určitě je to okolí bydliště - chtějí klid, minimum hluku, čistší vzduch, dostatek zeleně, ale také dobré dopravní spojení do centra. V Praze je víc než kde jinde důležitý také pocit bezpečí i dostupnost nákupních center, škol nebo mateřských školek. To už se liší podle toho, o jakou generaci lidí se jedná.
* Takže je možné v hlavním městě říct, že jsou místa, kde žije nejvíc důchodců, nebo naopak mladých rodin s dětmi?
Určitě, jsou tu sídliště, která jsou věkově odlišná, i když starší se začínají věkově rozmazávat. Dochází totiž k výměnám bytů a generace se mísí. Ale například jihozápad Prahy, zejména Praha 13 je v průměru věkově nejmladší. Lužiny, Stodůlky, potom Nové Butovice a Velká Ohrada - to je také jeden z posledních vystavěných souborů sídlišť.
