Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Japonci pijí Prazdroj za 500 korun. Ležák však roste hlavně v Koreji

  • 49
Ležák z Plzně zná v Japonsku každý pivař, masově dovážet se tam ale nezačne ani poté, co Prazdroj převzali manažeři z pivovarské skupiny Asahi. Ta naopak věří, že Evropanům může zachutnat japonské pivo Super Dry.

Se vstupem holdingu, který ze šedesáti procent živí právě pivo, do evropského pivovarnictví, tak žádné zemětřesení nepřijde. Nechystá se masivní expanze českého piva do Japonska, ani toho japonského do střední Evropy.

„Expandování prémiových piv včetně Pilsner Urquell lokálně je to, co chceme dělat,“ sdělil novinářům na setkání v Plzeňském Prazdroji Akiyoshi Koji, prezident a provozní ředitel Asahi Group Holdings.

„Nekoupili jsme evropské pivovary kvůli expanzi značky Super Dry, ale kvůli tomu, abychom udrželi a rozvíjeli pivní tradici v pěti zemích,“ dodal.

Japonci jsou na své nejprodávanější pivo Asahi Super Dry hrdí. V zemi vycházejícího slunce tento populární ležák před lety pozvedl upadající věhlas pivovaru, který přicházel o tržní podíly. V Evropě takový úspěch nemůže zopakovat, naději ale Japonci neztrácejí. „Věříme, že se Asahi v regionu může stát skutečně konkurenčním prémiovým pivem,“ řekl.

Toto pivo pro Evropu se zatím vyrábí v malých objemech pod pražským Staropramenem, vedení skupiny Asahi však už dalo najevo, že výrobu od svého rivala přesune do Itálie (více čtěte zde). Je to zatím největší změna od březnového vstupu Asahi do pivovarů v pěti evropských zemích.

Japonští majitelé dávali na tiskové konferenci najevo velký respekt k plzeňskému pivu. Nově vzniklá společnosti Asahi Breweries Europe (ABEL), kterou vede bývalý šéf Prazdroje Paolo Lanzarotti, má být inspirací pro ostatní získané pivovary ze střední a východní Evropě. Tedy pro pivovary v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku a především pak pro jejich prémiové ležáky Žubr, Šariš, Dreher a Ursus.

„V mezinárodní expanzi chceme s ostatními značkami následovat úspěšnou strategii Plzeňského Prazdroje,“ předeslal Lanzarotti. Velký potenciál k růstu vidí třeba v ležáku Šariš na domovském Slovensku, kde však má celkově pivo poměrně malý podíl na prodeji nápojů.

Legenda za pět set korun

Vykročit více do světa mají i značky Prazdroje, zejména ležáky. Za hranicemi se daří hlavně Velkopopovickému Kozlu, kterého si nejvíc oblíbili Rusové, ale i Prazdroji. Ten je nejsilnější dovozovou prémiovou značkou v Polsku, Maďarsku i na Slovensku. Gambrinus má však zůstat doma.

Větší potenciál k expanzi má s novým vlastníkem plzeňské pivo také v Asii. Zajímavá je miliardová Čína nebo Jižní Korea, kde loni prodeje Pilsner Urquell narostly o 58 procent a prodeje Kozla o 159 procent. Top exportními destinacemi Pilsneru bylo Německo s nárůstem 3 procenta a Slovensko s nárůstem 6,6 procenta. Kozel však na Slovensku propadl o 5,3 procenta.

Jiná je situace v Japonsku. Obyvatelé země vycházejícího slunce jsou věrní svému domovskému ležáku Super Dry. I ten se však v posledních letech prodával méně. „Každý, kdo v Japonsku pije pivo, zná značku Pilsner Urquell. Chceme, aby bylo dál toto pivo vnímáno jako superprémiové. Nebudeme ale za každou cenu navyšovat objemy dodávek,“ popsal Akiyoshi Koji. Půllitr Prazdroje v Japonsku vyjde v přepočtu na 500 Kč, i za Kozla však vydají stokoruny.

Jednoduchý pro pivovary není ani indický trh s více než miliardou obyvatel. Velmi vysoká spotřební daň z objemu staví pivo do velké nevýhody oproti lihovinám a stává se luxusním zbožím.

Podle Tomáše Maiera z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity může být jedním z přínosů japonské akvizice největšího českého pivovaru zvýšení vývozu chmele do Japonska. Země už teď odebírá z ČR nejvíce této komodity. Asahi to nevyloučila. „S kolegy v Tokiu se bavíme o tom, které značky potřebují český chmel a které by ho navíc mohly využívat,“ komentoval to Paolo Lanzarotti.

Plechovky pro sběratele

Jedno se zdá jako jisté. Žádné velké změny v evropském pivovarnictví s novým majitelem nenastanou. Pivovary se dál budou snažit získat nové zákazníky, nebo alespoň udržet ty stávající, nabídkou speciálů a řemeslných piv. Je to logické, přinášejí totiž vyšší zisky.

Marketingový ředitel Prazdroje Grant McKenzie to ilustroval na úspěchu piva Radegast Ryze Hořká 12. „Před třemi lety jsme změnili recepturu. Teď je pivo sice dražší, ale jeho prodej se zvýšil o 40 procent,“ řekl. Nejen ve středoevropském regionu, ale globálně rostou prodeje nepasterizovaného piva.

Společným jmenovatelem strategie pivovarů pod japonským velením bude i posílení marketingových aktivit. Aby uspěli, vymýšlejí speciální akce a limitované edice piv. Prazdroj chystá spustit novou plnící linku na plechovky za tři sta milionů korun. Popularita plechovkových piv roste. Pivovar ale počítá i s tím, že bude plnit plechovky o objemu 0,75 litrů nebo 0,2 litrů.