Pražská burza žádá stát o pomoc

  • 4
Obchody s akciemi v Česku skomírají a pražská burza spolu s Komisí pro cenné papíry začaly bít na poplach. Obávají se totiž, že z tuzemska mohou odplynout na zajímavější zahraniční trhy stovky miliard korun. Obě instituce proto chtějí společně požádat vládu, aby tuzemský kapitálový trh podpořila.

"Pokud neuděláme nic, musíme se smířit s tím, že velká část úspor obyvatel země půjde do zahraničí a zpomalí se i růst celé ekonomiky," varuje člen prezidia Komise pro cenné papíry Milan Šimáček. Podle něj z burzy již zmizelo tolik akcií, že těch atraktivních, které by investory přilákaly, je naprosté minimum.

"Trh nemá prestiž a firmy spíše hledají cestu, jak z něj uniknout než jak emitovat své akcie," dodal. Kolaps tuzemské burzy a navazujícího byznysu by navíc podle komise zkomplikoval i možnost státu platit své obrovské dluhy. Ministerstvo financí totiž velkou část schodku státních peněz pokrývá tím, že vydává jeden dluhopis za druhým a prodává je právě přes burzu.

Komise s burzou požadují od vlády, aby co nejdříve nabídla k obchodování alespoň část svých akcií ve firmách, jako je ČEZ nebo ČEPS, dále chtějí daňově zvýhodnit investice do fondů a do veřejně obchodovatelných cenných papírů.

Konkrétně sazba daně z příjmů, kterou platí tuzemské fondy, by podle návrhu měla klesnout z nynějších 15 alespoň na 5 procent. "Lucemburské či irské fondy mají zdanění nula a my máme velké obavy, že hodně úspor bude odcházet třeba k nim," upozornil Šimáček. Zhruba na 7 procent také nedávno klesla daň v sousedním Německu.

Ministr financí Bohuslav Sobotka na požadavky burzy a komise včera řekl, že právě snížení zdanění fondů považuje z navržených opatření za nejreálnější. "Jinak mě situace kapitálového trhu nijak netrápí. Myslím, že je to typické pro celou střední Evropu," uvedl.

Faktem však je, že úspory už z Česka odtékají. Do zahraničních fondů, které mají licenci pro působnost u nás, se jen za poslední tři roky přelilo zhruba 40 miliard korun, celkově do zahraničních cenných papírů lidé a firmy z Česka už nainvestovali přes tři sta miliard korun.

Další obrovská vlna fondů se zajímavými nabídkami ze zahraničí se chystá na český trh po vstupu země do Evropské unie v příštím roce.

Komise s burzou vládě dále navrhnou zvýhodnit daň z příjmů těm podnikům, které vydají své akcie na veřejný trh oproti těm, jež zůstanou uzavřeny. Tím chtějí podniky povzbudit, aby využívaly burzu jako zdroj svých financí.

Ani tento návrh se však zřejmě nesetká s velkou odezvou. "Problém vidím spíše v uvažování českých podniků, které se na trhu neumějí financovat. Jen málo z nich je schopno uvažovat déle než na tři až pět let dopředu a v takovém případě je jednodušší vzít si úvěr u banky než emitovat akcie," soudí náměstek ministra financí Jiří Špička.

Skeptický je k možnostem rozvoje tuzemského trhu i ekonom Raiffeisenbank Ivo Nejdl. "Jen těžko si lze představit, že by se burza stala atraktivním místem pro domácí podniky," domnívá se. Česká ekonomika i její kapitálový trh jsou podle něj příliš malí na to, aby obstály v konkurenci atraktivních zahraničních trhů. To také potvrzují i samotné firmy, například výrobce počítačů AAC či nápojů Walmark. Do budoucna uvažují o emisi akcií v zahraničí, nikoliv v Praze.

Také občané své úspory zatím spíše drží v bankách na termínových účtech, než by podstupovali riziko investic do akcií či do fondů. Česko přitom bylo ještě v polovině devadesátých let díky kuponové privatizaci národem akcionářů, protože cenné papíry vlastnilo téměř 7 milionů lidí. Nyní má na svých účtech u Střediska pro cenné papíry akcie jen kolem 200 tisíc lidí.

Renesanci nicméně prožívají v posledních letech podílové fondy, které doposud nashromáždily 160 miliard korun. Podíl celkových úspor ve fondech však dosahuje pouze zhruba 10 procent, zatímco v Evropě je to běžně třikrát více. Zatraktivnit kolektivní investování chce komise a burza také větší vládní podporou penzijních fondů.