Tomáš Petera se stěhuje z Monaka do Prahy. Eso sportovního managementu s monackým pasem, dříve tenista a úspěšný trenér, totiž povede minulý týden vzniklou společnost Praha olympijská. "Musím být v centru dění," říká Petera.
Co je na firmě ve vlastnictví města tak výjimečného? Potečou přes ni stovky milionů korun vyčleněných Prahou na prvotní námluvy s Mezinárodním olympijským výborem. Hry by se sice mohly uskutečnit nejdříve za devět let, ale již dnes se rozdávají medaile. Na krk si je pověsí lidé, kteří na olympijské myšlence vydělají. Ať už olympiáda bude, nebo ne.
Kdo dostane medaili
První zlatou si odnáší právě Petera. Následovat ho bude několik poradenských firem, stovky odborníků z řad univerzit, soukromých firem i ministerstev, marketingoví a reklamní mágové, především však významní sportovní lobbisté.
Společně si rozdělí přibližně půl miliardy korun, které Praha podle dřívějších odhadů bude muset vyčlenit na šanci získat olympijské hry. Pokud by město skutečně vyhrálo a olympiáda v Praze byla, částka i okruh profitujících se raketově znásobí.
"Doufám, že je to byznys minimálně na dvanáct let," pochvaluje si Petera. Na mysli má uspořádání pražské olympiády v roce 2020, což je datum, o němž většina odborníků soudí, že je reálnější než přihláška do soutěže na rok 2016. Ale kdo chce uspět, musí postupovat krok za krokem. A každá zkouška něco stojí.
Rozpočet bude do dvou měsíců
"Dotazník do soutěže o pořádání olympiády by měl být odeslán prakticky do roka a do dne," říká Petera. Do července proto plánuje ustanovit pracovní skupiny pro každou z desítek otázek, na něž musí kandidátské město Mezinárodnímu olympijskému výboru odpovědět. Zároveň dá Petera na stůl rozpočet, kolik bude uchazečství Prahu stát.
Půl miliardě se nebrání ani pražský primátor Pavel Bém. "Bude z ní kromě poplatků olympijskému výboru uhrazena například studie rozvoje severní terasy, dopravní studie kupříkladu na výstavbu dálnice D3 a rozvoj železničních koridorů. Další peníze půjdou na marketing," říká Bém. Podle něho jde o investice, které Prahu stejně čekají.
Tok peněz částečně nasměrují studie renomovaných poradenských firem, které se tedy dostanou pod velký tlak na přesnost a budou muset odolávat lobbingu například stavebních firem a developerů. Podle experta na ekonomiku olympijských her, německého profesora Holgera Preusse, se tlaky na zkreslování výsledků objevují hlavně v pozdější fázi kandidatury.
Poslední komplexní studii vypracovala společnost Pricewaterhouse- Coopers (PwC) v roce 2004 a dnes je připravena ji aktualizovat.
"Pokud bychom byli přizváni, samozřejmě máme zájem dál s Prahou spolupracovat," říká senior manažer firmy Karel Kolář. Naposledy stála Prahu analýza přibližně šestnáct milionů korun. Petera uvažuje, že by nechal udělat kromě její aktualizace ještě studii druhou.
"Šlo by o jakousi oponenturu k PricewaterhouseCoopers. Určitě budou na všechny zakázky vyhlašovány průhledné soutěže," říká Petera.
Sergej Bubka něco stojí
Největší část z plánované půlmiliardy však spolknou náklady na reklamu, marketing a lanaření Mezinárodního olympijského výboru (MOV).
"Sto třináct členů výboru představuje velmi široký rejstřík názorů a zájmů. Velmi cennými kontakty jsou z tohoto pohledu především bývalí sportovci-olympionici, byznysmeni z řad aktivních sponzorů a také politici," říká Kolář z PwC.
Ti všichni by se měli pokusit dostat k těm "správným" lidem a důrazně je upozorňovat na výhody konání olympiády v Praze. Podle Petery je mocným člověkem MOV například slavný atlet Sergej Bubka, k němuž má blízko třeba český zástupce ve výboru Jan Železný. Praha tedy musí počítat s nákladnými zahraničními cestami. Do rozpočtu firmy Praha olympijská však budou částečně patřit také takzvané referenční akce, které mají pro MOV velký význam.
"Budeme pořádat velké a elitní sportovní události," říká Petera. Do Česka by tedy v dohledné době měly zamířit významné sportovní podniky, na jejichž organizaci budou získávat "olympionici" důležité ostruhy.
Olympiáda malých vzdáleností
S tímto mottem půjde Praha do soutěže, jejíž první kolo by mělo být uzavřeno příští rok v květnu, kdy MOV vybere pět kandidátských měst na olympiádu v roce 2016.
Všechna sportoviště, tréninkové plochy a ubytování sportovců a novinářů by podle plánů organizátorů měly být mezi sebou co nejblíže. Pokud Praha do užšího výběru postoupí, přijede se na různá olympijská místa v Česku přibližně o rok později podívat hodnotící komise MOV.
"V dotazníku proto budeme co nejrealističtější," odmítá spekulace o "vylepšování" nabídky Petera. Komise si podle něho vše důkladně zkontroluje a největší devizou české přípravy by měla být přesnost a systematičnost. "Mnoho měst kvůli zkreslování vypadlo," dodává.
Na druhou etapu závodu o možnost udržovat v Praze olympijský oheň by mělo padnout dalších přibližně 24 miliard korun. "Ale pořád to nebudou peníze, které vložíme přímo do her, jde o investice, které bychom museli udělat tak jako tak," říká Bém.
Celkové náklady na třetí fázi, tedy pořádání olympiády, jsou podle studie PwC ve výši 135 miliard korun. Příjmy by měly být přibližně o čtyři miliardy vyšší. Podle expertů by výdělek mohl být ještě větší. Vždy ale záleží na tom, jakým způsobem
se konečný účet počítá.
Při odhadech nákladů, a tedy i celkového vyznění olympiády se vždy hraje o infrastrukturu. Otázka zní: co do olympijských nákladů zařadit a co bychom stavěli stejně? Prodloužené metro, pražský okruh, dráha na letiště. To je dalších 490 miliard, které odpůrci olympijských kruhů občas zahrnují do výsledného účtu.
S olympiádou je však přímo spojovat nelze, město by k jejich výstavbě stejně mělo přistoupit. Hry ale mohou budování infrastruktury urychlit, a tím také zdražit. To by se mohlo stát v případě, že by Praha vyhrála hned na první pokus a olympiáda by se musela uspořádat již v roce 2016.
Ještě nikdy podle plánu Faktem ovšem je, že žádné olympijské hry nedopadly podle původního plánu a byly vždy dražší. Ukazuje to přehled porovnávající prvotní a konečné náklady olympiád od roku 1972. Každý rok čekání na olympiádu znamená několikaprocentní prodražení celé akce.
