Vzniku české koruny předcházelo na území ČR rychlé a masivní okolkování více než 45 milionů tisícikorun, pětistovek a stovek za 21 miliard korun. Celkově byly na Slovensku i v ČR okolkovány bankovky za 50 miliard. Na měnové odluce se v Česku podílelo čtyřicet tisíc lidí.
"Ta akce byla velmi úspěšná. Celkem dobře fungovala kooperace mezi finančními institucemi," uvedl Kysilka. České zkušenosti pak podle něj dokonce ocenil a použil Mezinárodní měnový fond v pěti postsovětských zemích - Moldavsku, Gruzii, Tádžikistánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu.
Při kolkování došlo například ke kuriózní ztrátě kolku, které byly velmi pečlivě hlídané. Zmizel, když jeden z pracovníků při práci omdlel a rozbil si hlavu. "Velmi intenzivně se hledal. Nakonec se našel po týdnu, když tomu zraněnému lékaři sundali obvaz z hlavy," vzpomíná Kysilka.
Jindy zase jeden kolek na jedné z poboček po okolkování všech bankovek přebýval, což znamenalo prohledat tisíce bankovek a najít tu neokolkovanou. "Nakonec se našla až v posledním balíku, navíc jako poslední," uvedl Kysilka.
Při rozvozu velkého množství okolkovaných peněz došlo podle něj i k jednomu přepadení. "Převáželi jsme s pomocí policie a armády obrovská množství hotovosti a došlo k přepadení a následné přestřelce," uvedl Kysilka s tím, že lupiči byli zastřeleni.
Při rozvozu peněz tehdy pomohlo i počasí. V Praze byla velká inverze a námraza, auta měla zakázáno vjíždět do centra. Vozidla s penězi tak měla volnou cestu. "Na druhou stranu jsem se nemohl dostat do práce. Místo abych řídil odluku, tak jsme se klouzal do práce," vzpomíná.
Česká i slovenská strana podle něj počítala již dopředu s koncem měnové unie, která vznikla oddělením ČR a Slovenska. Proto již na konci roku 1992 začala ČNB s kolkováním menšího množství bankovek. Kolky dokonce Češi objednali již v létě 1992, byly vytištěny v Kolumbii v jedné z tiskáren vlastněných britskou Thomas De La Rue.
Politické rozhodnutí o měnové odluce padlo v ČR na schůzce představitelů vlády a ČNB 19. ledna 1993. Se Slováky byla odluka dohodnuta o den později a termín stanoven na 8. února.
Masivnější kolkování ovšem začalo již 4. ledna na pobočkách Komerční banky. "Na schůzce s Mečiarem jsem dokonce poznal, že Slováci se na odluku připravovali také dříve a byli na ni technicky dokonale připraveni," vzpomíná Kysilka.
Parlament schválil zákon o měnové odluce 2. února 1993 a výměna peněz se konala mezi 4. až 7. únorem na pobočkách České pošty a České spořitelny. Každý člověk si mohl vyměnit maximálně 4 000 korun. Zbytek peněz v hotovosti si mohli lidé poslat poštovní poukázkou na vlastní adresu nebo uložit na účet v bance.
Jedním z hlavních důvodů měnové odluky byl podle Kysilky fakt, že Slováci nevěřili, že unie vydrží, báli se devalvace měny a začali přesouvat úspory do Čech.
"Ovšem Češi se měnové unie báli také," dodal. Kvůli přesunu úspor se Češi začali obávat vyšší inflace. Na Slovensku jí naopak byl nedostatek a tamní podniky dokonce přestaly včas platit své závazky vůči českým podnikům.
