Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Před 50 lety rozjela KSČ měnovou 'loupež'

  14:44aktualizováno  14:44
Velkou peněžní loupeží bývá dnes nazývána měnová reforma z roku 1953, jíž se Komunistická strana Československa pokoušela o "nápravu" ekonomiky. Všechny občany připravila o úspory. Zemi zachvátila vlna protestů, stávek a demonstrací. Následovalo zatýkání i věznění nespokojenců.
Měnová reforma 1953

Měnová reforma 1953 - Výměna starých peněz za nové po měnové reformě v Československu v roce 1953. | foto: Viktor LomozČTK

Měnovými opatřeními chtěl komunistický režim řešit rostoucí problémy v zásobování, vyvolané přestavbou průmyslu a úpadkem násilně kolektivizovaného zemědělství. Reformu tajně připravoval od poloviny roku 1952 za pomoci Sovětského svazu.

Zainteresovaní odborníci (organizátorů prvních přípravných kroků bylo přibližně deset) pracovali v přísné izolaci, někdy i mimo území republiky.

V sobotu 30. května Ústřední výbor KSČ a Národní shromáždění schválily návrh na zrušení vázaného trhu a na provedení měnové reformy. Při obou jednáních v přísně střežených budovách měl hlavní projev předseda vlády Viliam Široký, jenž vysvětlil důvody reformy: "Existence nadbytečného množství oběživa v rukou obyvatelstva představuje neovladatelnou část kupní síly."

Prakticky totéž zopakoval odpoledne v rozhlasovém projevu. "Od nynějška bude kurz naší koruny pevně svázán se sovětským rublem, který jest nejpevnější měnou na světě," oznámil také veřejnosti.

Čtyřdenní výměnu staré měny za novou zahájily banky v pondělí 1. června. Dosud užívaná platidla nahradily nové peníze, vytištěné v Sovětském svazu.

Občané si je mohli vyměnit v různém kurzu podle výše jejich hotovosti a úspor. V hotovosti si jedinec mohl vyměnit nejvýše 300 korun v poměru 5:1, veškerou další hotovost pak v poměru 50:1. Také úspory v bankách se přepočítávaly: například vklady do výše 5000 korun v poměru 5:1, vklady nad 50 tisíc byly znehodnoceny poměrem 30:1.

Kromě toho byly zrušeny vázané vklady a životní pojistky. Mzdy, platy a penze se řepočítávaly v poměru 1:5 a stejně i sociální přídavky. Peněžní jednotka, koruna československá, byla podle schváleného zákona podložena zlatem a připoutána k sovětskému rublu. Bylo zrušeno přídělové hospodářství a zaveden volný trh pro všechny druhy zboží.

Ačkoliv zájmem režimu bylo především postihnout bohaté neboli "buržoazii", patrně nejvíc reforma zasáhla zemědělce a živnostníky. Naopak komunistický stát se obohatil. Získal nejen úspory občanů, ale i výnosy jejich vázaných vkladů a životních pojistek. Celkový zisk překročil částku 14 miliard korun a pomohl umořit obrovský státní dluh a vytvořit i finanční rezervu.

Znehodnocení vkladů, podstatně vyšší nové ceny a celkové zvýšení životních nákladů zhoršily už tak obtížnou ekonomickou situaci většiny obyvatel. V bezprostřední reakci na měnovou reformu vypukly ve dnech 1. až 3. června na řadě míst republiky masové nepokoje a demonstrace. Ve 129 závodech se konaly stávky.

Rozsahem největší akcí s nejostřejším průběhem byl protest v Plzni, kde demonstrovalo na 20 tisíc škodováků a k jejich rozehnání musela být nasazena armáda a Lidové milice z Prahy.

Následovala vlna zatýkání: v Plzni skončilo v rukou policie na 650 osob, desítky lidí byly zatčeny také na Ostravsku, v Praze i v dalších částech republiky. Téměř 500 lidí bylo při hromadných procesech bez řádných důkazů odsouzeno do vězení a pracovních táborů, celé rodiny vystěhovali komunisté do pohraničí.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Výletníky už tolik netáhnou hrady, zamíří raději do místního pivovaru

V Česku se objevil nový turistický hit. S tím, jak se v zemi neustále zvyšuje počet malých pivovarů, rychle roste i jejich obliba coby hlavního cíle výletu....  celý článek

(Ilustrační foto;)
Češi spotřebují víc elektrické energie. Produkci táhne uhlí

Češi v letošním prvním pololetí spotřebovali 31 terawatthodin (TWh) elektřiny, proti stejnému období loni o 3,2 procenta více. Meziročně o 2,5 procenta na 44,5...  celý článek

Příbram - Dlouhá Lhota, domovské letiště Jiřího Pruši shora.
Komu budou patřit malá letiště? Spor o příbramské o tom rozhodne

Nejvyšší správní soud v Brně odložil klíčové rozhodnutí v kauze letiště Příbram, které je precedentem pro desítky dalších letišť v České republice. Budou česká...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.