Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tikající dluh čínských státních firem je hrozbou pro celou ekonomiku

  14:12aktualizováno  14:12
Státem vlastněné čínské firmy se masivně podílejí na celkovém zadlužení země a vykazují přitom slabé hospodářské výsledky. Čína je navíc dlouhodobě drží nad vodou masivním dotacemi. Předlužené státní firmy mohou v případě krachu v konečném důsledku na pokraj kolapsu přivést i tamní bankovní sektor.

Panorama Pudongu v roce 2013 | foto: Reuters

Komunistická strana Číny zvyšuje tlak na tamní státem vlastněné společnosti. Činí tak v rozporu s dvacet let trvající rétorikou o jejich transformaci na západní více tržně orientovaný korporátní model. Prezident Si Ťin-pching přitom ještě v březnu letošního roku na každoročním stranickém kongresu nastínil plán, který měl ztuhlé struktury státem kontrolovaných firem spíše rozvolňovat.

KOMENTÁŘ: Vůdce Mao Ce-tung už netáhne

Nová strategie, kterou nedávno publikovala státní čínská média, posiluje roli stranických buněk, které mají povinné zastoupení ve veřejných firmách.

Původně se hovořilo o tom, že by se tamní státní firmy měly změnit po vzoru Západu, kde o managementu rozhoduje představenstvo společnosti v závislosti na tržních ukazatelích, rentabilitě a velikosti rozpočtu. Mezinárodní měnový fond (MMF) navíc v úterý Čínu vyzval, aby se začala zabývat problémem rostoucího korporátního dluhu.

Předlužené a neefektivní státní firmy

Zatímco celkové zadlužení druhé největší ekonomiky světa se v rámci globálních měřítek pohybuje na udržitelných 237 procentech hrubého domácího produktu (HDP), dluhy tamních firem se na celkovém zadlužení podílejí zhruba 145 procenty. Taková míra firemních dluhů v porovnání s HDP země je vysoká podle všech standardních ekonomických měřítek.

„Kupící se korporátní dluh představuje zásadní problém čínské ekonomiky,“ uvedl podle amerického listu The Wall Street Journal zástupce MMF David Lipton během konference pořádané v Číně minulou sobotu. Dodal, že se jedná o problém, kterým se země musí začít bezodkladně zabývat skrze reformní opatření.

Právě státem vlastněné firmy představují podle MMF největší problém a potenciální riziko. Na celkovém korporátním dluhu se podílejí 55 procenty, jejich podíl na HDP je však pouhých 22 procent. Zisky státních firem loni oficiálně klesly o 6,7 procenta a obrat se jim meziročně snížil o 5,4 procent.

Štědrá státní podpora

Mezinárodně respektovaný think-tank Unirule Institute of Economics se sídlem v Pekingu však v roce 2012 přišel se studií, podle které byly nejvýznamnější veřejné společnosti na celostátní, provinční a lokální úrovni v letech 2001 až 2009 ve ztrátě a do černých čísel se dostaly pouze díky štědré státní pomoci.

Tamní podniky dostávaly finanční injekce z veřejných zdrojů i v následujících letech a nic nenasvědčuje tomu, že by se v nejbližší době mělo něco změnit. Šéf Čínské centrální banky Čou Siao-čchuan již letos v únoru oznámil, že čínské politické a ekonomické elity budou pokračovat ve fiskálních opatřeních, aby zamezily propadu čínských firem, které nezvládají pokles poptávky na globálním trhu.

„Zatímco kurz reforem je jasný, jejich tempo bude záviset na podmínkách a příležitostech. Tempo samotné se bude měnit, ale reformy budou pokračovat a směr je neměnný,“ uvedl v Pekingu. Změny oznámené začátkem tohoto týdne jdou však v rozporu s jakýmikoli reformními plány.

„Všechna zásadní rozhodnutí firmy musí být prostudována a navržena stranickými komisemi,“ citoval britský deník Financial Times vlivný magazín Čínské komunistické strany Čchiou-š’ (v překladu Hledání pravdy).

„Hlavní rozhodnutí managementu, které zahrnují otázky národní strategie a bezpečnosti musí komise prostudovat a pojednat předtím, než management nebo představenstvo firmy provede jakákoli rozhodnutí,“ píše se v článku stranického časopisu. Dá se tedy očekávat, že politická kontrola ve státních čínských firmách bude posilovat na úkor rozpočtové kázně a ukazatelů trhu.

Hrozící kolaps

Přední světoví ekonomové dlouhodobě varují, že předluženost státních firem je neudržitelná. Zatímco finanční pomoc krátkodobě napomohla růstu hrubého domácího produktu země, ve střednědobém horizontu může pro dotované firmy představovat fatální riziko.

V případě, že se čínské státní firmy dostanou do existenčních problémů, v návaznosti do nich potom zavlečou i tamní banky, které jsou úzce spjaty s čínskou vládou. Tikající dluhová bomba by se následně výrazně projevila na už tak zpomalujícím hospodářském růstu Číny.

Hrubý domácí produkt země loni rostl tempem 6,9 procenta, což je nejnižší míra za posledních 25 let (psali jsme zde). Země se navíc potýká se snížením průmyslové výroby a nižším odbytem na zahraničních trzích, na kterém se ve velké míře podepsala hospodářská recese, která v současnosti sužuje většinu států Latinské Ameriky.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.