V praxi na českých kolejích v pravidelném provozu jezdí lokomotivy, které jsou už i ve sbírkách Národního technického muzea. Například legenda českých lokálek, motorový vůz řady 810, je už restaurován do historického stavu pro muzeum, současně ale jezdí po českých kolejích v pravidelném provozu kolem stovky těchto vozidel.
„Životnost kolejových vozidel se, podobně jako u všeho, zkracuje a stává se z nich spotřební materiál,“ říká železniční odborník Jan Šatava, který pracuje například pro Národní technické muzeum.
Velkým fenoménem nejen české železnice je prodlužování života velkými opravami a modernizacemi. V Česku se na tyto úpravy nejvíce specializuje CZ Loko, které ve svých dílnách zachránilo před šrotací stovky lokomotiv. Teď začíná modernizovat třicet let staré lokomotivy z Belgie (více zde).
„Dílenské opravy a rozumné modernizace dokážou vozidlům na železnici poměrně výrazně prodloužit životnost. Navíc cestujícího údaj na výrobním štítku příliš nezajímá,“ podotkl Šatava. Podobnou cestou jdou často například ve Švýcarsku. Země vyhlášená svoji železnicí může často návštěvníka překvapit, že i na dálkových spojích nasazuje běžně přes třicet let staré vozy po modernizaci.
Podle Josefa Gulyáse, šéfa firmy CZ Loko, už nemá příliš smysl ale modernizovat lokomotivy starší čtyřiceti let. „V případě, že je nutné nahrazovat už i části pojezdu, je nyní již levnější vyrobit nové,“ říká Gulyás. Lokomotivy po kompletní modernizaci mají podle něj prodlouženou životnost o dalších až 25 let.
Průměrný věk: 19 let
České dráhy v posledních letech investovaly desítky miliard korun do nových vozidel či jejich modernizací, na průměrném věku je to znát: postupně klesl až na 19 let. Věk snížilo i masívní vyřazování starých strojů, z pravidelného provozu zmizely například „bardotky“ i velká část „brejlovců“.
„Projevují se současné trendy, jako je například náhrada těžkých lokomotiv a klasických souprav lehčími a účinnějšími elektrickými jednotkami i potřeba většího počtu vícesystémových a rychlých, výkonných lokomotiv pro dálkovou dopravu,“ dodal mluvčí Českých drah Petr Štáhlavský. Provoz jednotek je levnější, navíc odpadá čas na přepřah při změně směru jízdy.
Naopak státní nákladní dopravce ČD Cargo dál stárne: jeho lokomotivy mají v průměru 33 let, výjimkou nejsou ani padesátileté lokomotivy. Například řada 230, pod kterou se skrývají lokomotivy s označením „Laminátka“, letos slaví 50 let od uvedení do provozu. V provozu je stále i několik lokomotiv z padesátých let minulého století. Nejstaršími lokomotivami v provozu jsou „malé bobiny“ řady 122. Lokomotivy ze šedesátých let mají letos skončit, nahradí je o dvacet let mladší stroje.
Žabotlamy brzy skončí
V osobní dopravě jsou v Česku nejstarší elektrické jednotky přezdívané žabotlamy pro cesty kolem Prahy. České dráhy dlouho mluví o jejich vyřazení, stále je ale na pár vlacích v pravidelném provozu najdete. „Jejich vyřazení se předpokládá v příštím roce,“ říká mluvčí Českých drah Petr Štáhlavský. „Padesátileté žabotlamy rozhodně nejsou tím, co dnešní cestující v příměstské dopravě očekává, naproti tomu situace běžná v některých evropských zemích, kdy je patnáct let staré Siemens Desiro považované za staré a je nahrazeno stejným mladšího ročníku, považuji skoro za mrhání veřejnými prostředky,“ podotkl Šatava.
Podobné retro zažívají cestující na Moravě s jednotkami řady 560. Na řadě lokálek jezdí stále ještě vůz 810, který se začal vyrábět v roce 1973. Pražský integrátor dopravy Ropid ho dokonce nasadil na spojení z Masarykova nádraží do Čakovic, když jejich provoz bez soutěže zadal společnosti KŽC Doprava. Přes třicet let staré jsou i některé vozy RegioJetu, které ale prošly velkou modernizací, čtvrt století má část jejich lokomotiv.
Desítky let staré lokomotivy jsou pro řadu dopravců klíčovými stroji, v provozu na železnici přináší ale i problémy zejména na hlavním koridoru mezi Prahou a Ostravou. Právě nejstarší stroje bývají i nejpomalejší a proto blokují svoji jízdou trať nejdéle.
Rekordmanka z roku 1945
Ještě starší je vozový park některých soukromých nákladních dopravců, kteří často nemají peníze na nové lokomotivy a pořízení desítky let staré lokomotivy je pro ně jedinou možností, jak zajistit provoz.
Jednou z nejstarších , pokud ne vůbec nejstarší v běžném provozu využívanou lokomotivou ve střední Evropě, je stroj 194 158 dopravce rail4U. Jedná se o lokomotivu původní řady E 94 přezdívanou pro dlouhé kapoty před stanovištěm strojvedoucího jako krokodýl. Tento stroj byl vyroben v roce 1945. Výroba lokomotiv řady E 94 však začala už v roce 1940. U západoněmeckých DB byly vyřazeny z provozu v roce 1988, v bývalém východním Německu v roce 1991 a v Rakousku dojezdily až v roce 1995. Dodnes je pak využívají muzejní spolky a také jedna soukromá společnost zajišťující provoz nákladních vlaků.
