náhledy
Lokomotivy řady 122 (dříve E 469.2) jezdí od roku 1967, vyrobila je Škoda Plzeň. Jedna z hlavních lokomotiv pro ČD Cargo, ve flotile jich má přes čtyřicet, ale postupně z provozu mizí, nahrazují je o dvacet let novější stroje koupené od Českých drah. Podobné stroje má ve flotile i řada soukromých nákladních dopravců.
Autor: České dráhy
Elektrické jednotky řady 451 a 452 byly vyráběny v letech 1964 až 1973 v počtu 62 ucelených čtyřvozových jednotek. Mají řadu přezdívek, nejčastější je „panťák“ nebo „žabotlam“. V provozu se uplatnily například na Ostravsku, v okolí Košic, Olomouce, jezdily také ve východních Čechách (Pardubicko, Královéhradecko). Nejvíce výkonů však odvedly v pražské aglomeraci při zajištění příměstské dopravy hlavního města a Středočeského kraje. Ve své době měly převratnou konstrukci, která předběhla dobu i v evropském měřítku, když velká část jednotky byla konstruována jako nízkopodlažní. V posledních přibližně 5 letech zaznamenaly velmi rychlý ústup z tratí. Zatímco v roce 2010 jich bylo na tratě vysíláno až 23, dnes jen 5. Navíc je to pouze v pracovní dny. Dvě jednotky jezdí ve špičkách mezi Prahou a Kralupy nad Vltavou, dvě jezdí na tzv. městské lince z Roztok u Prahy do Prahy-Libně a jedna funguje jako operativní záloha pro mimořádné výkony. Z provozu by mohly úplně zmizet příští rok. Téměř stometrový čtyřvozový vlak váží cca 182 tun a nabízí cca 300 míst k sezení. Maximální rychlost je 100 km/h.
Autor: České dráhy
Jedny z nejstarších lokomotiv na české železnici v osobní dopravě, řada 350. Po rozdělení federace přešly lokomotivy s přezdívkou Gorila (pro velký výkon 4000 kW) nebo Krysa (díky šedému nátěru prototypu) do majetku slovenského dopravce ZSSK, do Česka ale běžně zajíždí na mezinárodních spojích ze Slovenska. První dvě lokomotivy byly vyrobeny v roce 1974 a krátce na to byly nasazeny na prestižní expresní výkony mezi Prahou a Bratislavou, dlouhou dobu byla třísystémová lokomotiva i držitelem českého rychlostního rekordu. Ve své době to byly jedny z nejvýkonnějších dvousystémových lokomotiv na světě. Předcházely také dodávce vysoko výkonných a velmi rychlých lokomotiv (8 000 kW, 200 km/h) pro sovětské železnice pro trať Leningrad (dnes Petrohrad) - Moskva. V 90. letech stály také u zavádění rychlosti 160 km/h na našich tratích. Dnes jsou z těchto výkonů vytlačovány modernějšími lokomotivami řady 380 Českých drah. O několik let mladší je řada 150 pro stejnosměrné napětí, která je v majetku Českých drah a tahá rychlíky a expresy mezi Prahou a Ostravou. Tyto lokomotivy mají přezdívku Banán.
Autor: České dráhy
Laminátka je jednou z lokomotiv, které ještě jezdí běžně v provozu a současně už jsou lokomotivy ze stejné výrobní série ve sbírkách Národního technického muzea (snímek z depozitáře NTM v Chomutově). V letech 1966 a 1967 jich bylo vyrobeno 110 kusů. Konstrukce vyšla z prototypové šestinápravové lokomotivy řady S 699.0, která se stala tehdy nejvýkonnější a nejrychlejší lokomotivou Československa. Do sériové výroby se však nedostala. Její design, použitý také u tohoto typu, byl ovšem na mezinárodní úrovni velmi oceňován. Dokážou vyvinout rychlost 110 km/h a mají výkon přes 3 000 kW.
Autor: České dráhy, iDNES.cz
Podle řady lidí jedna z nejkrásnějších elektrických lokomotiv na české železnici. Jako materiál pro výrobu lokomotivní skříně byl použit sklolaminát, díky tomu má přezdívku Laminátka. Jezdí na tratích se střídavým napětím, využívá ji hlavně ČD Cargo. Vyráběla se v letech 1966 a 1967, v polovině května uplyne 50 let od dodání první lokomotivy.
Autor: České dráhy, iDNES.cz
Lokomotivy 123 jsou k vidění hlavně na nákladních vlacích v okolí Prahy. Jde o sesterskou a o čtyři roky mladší řadu lokomotivy 122, výrobcem je rovněž Škoda Plzeň. Maximální rychlost je 90 kilometrů v hodině. Pro ČD Cargo jsou dodnes nepostradatelné.
Autor: Jan Sůra, iDNES.cz
Nejstarší provozovaná lokomotiva v osobní dopravě řady 705.9, (dříve TU 49.0). Úzkorozchodná lokomotiva pro provoz na osoblažských a jindřichohradeckých úzkokolejkách, vyráběla se v padesátých letech.
Autor: České dráhy
Další z nákladních lokomotiv, která svým věkem přesahuje průměrné stáří hnacích vozidel ČD Cargo. Řada 130 je stejnosměrná nákladní lokomotiva, velká část skončila i u soukromých dopravců, ČD Cargo ji upravilo i pro provoz v Polsku.
Autor: Jan Sůra, iDNES.cz
Lokomotivy Bardotka a Sergej ve svém původním nátěru. Nejsilnější a největší motorová lokomotiva na české železnici Sergej už v pravidelném provozu nejezdí, Bardotky využívají ještě soukromí nákladní dopravci.
Autor: České dráhy
Lokomotivy řady 749 už zmizely z pravidelného provozu v osobní dopravě, zůstávají ale stále na některých nákladních vlacích. Lokomotivy známé pro charakteristický tvar čela "s prsy" se přezdívá bardotka. Další známou přezdívkou je zamračená. Lokomotiva vznikla v pražské lokomotivce ČKD a vyráběla se v mnoha sériích a provedeních v letech 1964 až 1976. Celkem bylo vyrobeno přes 230 kusů. Během svého provozu prošly různými modernizacemi, například dosazením elektrického vytápění souprav. Jejich rychlost byla 100 km/h a výkon cca 1103 kW. Jejich motor má charakteristický zvuk, který připomíná některé zahraniční stroje, proto si je oblíbili zahraniční železniční fanouškové, především z Velké Británie. Pravidelně kvůli zvuku jejich motorů pořádají nostalgické cesty po České republice s mimořádnými jízdami s těmito lokomotivami.
Autor: České dráhy
Jedna z legend provozu na českých neelektrifikovaných tratích, lokomotiva řad 750 a 751. Podle osazení předních oken získala označení Brejlovec. Vyráběla se v letech 1968 až 1977 v počtu 408 kusů, v letech 1979 a 1980 byla doplněna sérií s elektrickým topením v počtu 86 kusů. Po roce 1989, kdy u nás poklesla potřeba velkých motorových lokomotiv, jich byla část upravena pro provoz v Itálii a exportována na Apeninský poloostrov. Některé lokomotivy prošly během provozu modernizací, například na starší typ breljlovců bylo dosazeno místo parního topení elektrické. Devatenáct lokomotiv pak prošlo v letech 2010 až 2012 kompletní modernizací, při které byl zachován doslova pouze rám, podvozky a skříň lokomotiv. Nové jsou dieselové motory, alternátory, ovládací pult strojvedoucího a řídicí systém. České dráhy dnes využívají těchto 19 modernizovaných lokomotiv a přes 50 lokomotiv ze série z let 1979/1980 na několika neelektrifikovaných tratích s rychlíkovým provozem, např. Praha - Rakovník, Hradec Králové - Trutnov nebo Brno - Jihlava.
Autor: České dráhy
Pro cestující v okolí Brna stále běžná podívaná: elektrické jednotky řady 560, pantografy pro tratě se střídavým napětím. Nejvíce se uplatnily na tratích jižní Moravy, v příměstské dopravě okolo Brna a na jižním Slovensku v příměstské dopravě Bratislavy. Soupravy byly vyráběny ve Studénce jako pětivozové se dvěma krajními motorovými vozy a třemi vloženými vozy. Pro rychlý výstup a nástup v příměstské dopravě jsou vybaveny kromě klasických krajních dveří také zdvojenými dveřmi ve střední části vozu. Sériově byly vyráběny v letech 1970 a 1971, prototypy však vyjely už v roce 1966. Zajímavostí je, že původně byly koncipované jako třívozové s jedním motorovým a jedním řídicím vozem bez pohonu. Toto řešení se však v praxi uplatnilo až v 90. letech u moderních jednotek CityElefant. Pětivozová souprava o délce přes 120 metrů a hmotnosti bez mála 300 tun nabízí přes 320 míst k sezení 360 míst k stání. ČD mají nyní v provozním stavu 15 motorových vozů, což odpovídá sedmi jednotkám. V budoucnosti budou nahrazeny novými nízkopodlažními elektrickými jednotami.
Autor: České dráhy
Jedna z ukázek velké modernizace starších souprav. Motorové vozy řady 854 vznikly na přelomu 60. a 70. let, později prošly velkou modernizací. Vznikly jako rychlíkové vozy pro neelektrifikované tratě, krátce jezdily na legendárních expresech Berlín - Praha - Vídeň Vindobona.
Autor: České dráhy
Motorové vozy M131.1 byly nahrazovány řadou M 152.0, od roku 1988 přeznačenou na řadu 810. V motoráku na fotografii při troše dobré vůle spatříme, že má v kabině cestujících nové sedačky, v přípojném voze jsou ještě původní nízké koženkové lavice.
Autor: Radek Folprecht
Motorové vozy řady 810 byly dlouho základem českých lokálek, vyráběly se od roku 1973, vyrobilo se jich několik stovek. Zhruba sto vozů dál zůstává, část prošla modernizací a vznikly dvouvozové či třívozové jednotky Regionova.
Autor: KŽD
První lokomotivu Class 12 převezlo CZ Loko do Česka už téměř před dvěma lety, před několika týdny dorazil do Česka konvoj dalších jedenácti strojů. Na snímku s lokomotivou Siemens Vectron, oproti ní má být cena modernizované zhruba o třetinu levnější.
Autor: CZ Loko
Lokomotivy Class 12 jsou původem z Belgie, CZ Loko je v Přerově modernizuje pro provoz v Česku.
Autor: CZ Loko
Lokomotiva řady 140 prošla rozsáhlou modernizací v CZ Loko, je jednou z nejstarších elektrických lokomotiv v provozu. Lokomotivy s přezdívkou Bobina se vyráběly v letech 1953-58 ve Škodě Plzeň. Lokomotiva na snímku patří společnosti Lokotrans.
Autor: CZ Loko