TechnoPark Pardubice Dotace 300 milionů, vydraženo za 183
dotace: 299 794 000 korun
Příběh TechnoParku Pardubice je zatím nejdokonalejší ze všech. Zástupci města Pardubice, kraje a univerzity v roce 2008 slavnostně střihali pásku společného projektu. Z eurofondů na něj dostali bez 206 tisíc maximální možný třísetmilionový příspěvek.
Do dvou let mělo v parku pracovat 450 lidí v inovativních a výzkumných firmách. A realita? Po třech letech tam podnikalo osm firem se 130 zaměstnanci, vědci ho nevyužívali vůbec. Zato se hromadily dluhy, jež vyústily v krach. Areál nakonec předloni v dražbě koupil fond Conseq za pouhých 183 milionů. Tedy méně než polovinu zřizovacích nákladů a necelé dvě třetiny samotné dotace.
Protože už uplynulo pětileté období udržitelnosti, nový investor se nějakou vědou už vůbec zdržovat nemusí. Areál tak na základě poptávky mění v obyčejnou průmyslovou zónu. „S investicí jsme spokojeni,“ pochvaluje si šéf Consequ Jan Vedral s tím, že původně zbudované kancelářské a vývojové prostory mu spíš překáží. Prostory totiž nabízí budoucím nájemníkům coby sklady (více o nových plánech jsme psali zde).
Proč se to celé stalo a v areálu za veřejné peníze nyní probíhá podnikání ryze komerční, které běžně provozují firmy na své riziko? Lidé okolo založení svádí problémy parku na tehdejší ekonomickou krizi. Nyní už bývalý hejtman Radko Martínek už dříve pro iDNES.cz zdůvodnil krach jednoduše tím, že byl (jeho předchůdci) park špatně připraven.
VTP Vysočina Zavřený a prázdný. Vrátí zakladatelé dotaci?
dotace: 296 968 000 korun
Podobný začátek jako příběh v Pardubicích má i ten o Vědecko-technickém parku (VTP) Vysočina. I zde se mluvilo - ještě při otevírání v létě 2014 - o tom, jak Jihlava láká vědce. Poté se ale údajně rozhádali zakladatelé ze sdružení Energoklastr CTT, které zkrachovalo. Výsledkem je, že park zarůstá plevelem a křovím a zamčený zeje prázdnotou.
A i jihlavský park čeká na kupce. V tomto případě to ale nebude tak jednoduché jako v Pardubicích. Lhůta, dokdy musí příjemci v dotovaném areálu dělat to, na co dostali dotaci, ještě neuplynula. Dotace se tak musí vrátit do Bruselu. To by mělo v ideálním případě mít za následek to, že dotaci vrátí ministerstvu i její příjemce.
Prostavěnou dotaci ale ministerstvo dobývá v insolvenčním řízení, což zpravidla znamená, že věřitel uvidí jen zlomek dlužné částky. „Projekt sledujeme, probíhá v něm Řízení o odnětí dotace. Dne 8. prosince 2015 byl prohlášen na majetek dlužníka konkurs, ve kterém byla přihlášena pohledávka ve výši vyplacené dotace,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) František Kotrba.
NupharoPark Neúspěšný developer už byl v insolvenci
dotace: 299 990 765 korun
Dalším z problémových projektů z „klubu dotačních třistamilionářů“ je Nupharo Park sídlící v severočeské Libouchci. Ten založil pražský developer Milan Gánik (stál za zkrachovalým žižkovským rezidenčním projektem Central Park Praha) a matematička Jana Ryšlinková. Poté se partnerem stala i firma ABB.
A byli to právě zástupci švýcarské společnosti, kteří na svůj (spolu)vlastní projekt letos v létě podali insolvenční návrh (psali jsme zde). Vyplývalo z něj mimo jiné, že park dluží víc, než byla pořizovací hodnota jeho majetku.
V insolvenčním rejstříku je potom možné sledovat podivuhodný festival návrhů na zpětvzetí návrhu, jeho zpochybnění a následně po soudním potvrzení zpětvzetí od těch samých lidí, kteří ho požadovali, přišlo proti tomuto výroku odvolání.
Nyní je tak Nupharo z insolvence venku a akcionářskou strukturu opustilo švýcarské ABB. I když se podle mediální zástupkyně projektu Martiny Chromečkové daří areál plnit a spořit na jeho provozu, stále není celý zkolaudovaný. A hlavně: stále nejsou vyřešeny stamilionové dluhy poté, co věřitelé odmítli vzdát se svých nároků výměnou za třetinu částky v hotovosti a zbytek ve formě akcií krachujícího parku.
Jen první tři zmiňované problémové parky (Pardubice, Vysočina, Nupharo) stály daňové poplatníky dohromady bezmála 900 milionů korun. To ukazuje na fakt, že možná nebylo moudré jim tak vysoké dotace svěřit. To však ministerstvo odmítá. Podle mluvčího MPO Františka Kotrby není chyba na straně úřadů, jež peníze přidělují. „U provozovatelů, nikoliv u poskytovatele dotace je nutné hledat odpovědi na otázky týkající se manažerského selhání a následného neúspěchu,“ říká Kotrba.
SVTP Buštěhrad Stavbu prošetřuje policie
Ilustrační snímek
dotace: 229 696 050 korun
Jiný problém má zadotovaný areál v Buštěhradu. Jak jako první upozornily Hospodářské noviny, Strojírenský vědeckotechnický park (SVTP), který vlastní firma Konstrukční oceli CZ, šetří policie. Komplex sedmi budov vybudovaný v areálu zavřené panelárny je sice podle ředitele Jana Maliny rok po otevření plný, jenomže jak firma SVTP, tak její spolumajitel Jiří Mráček a jeden z dodavatelů stavby čelí obvinění z machinací při financování.
Podle dotačních podmínek mají soukromí provozovatelé parků přidat k dotaci stejnou sumu z vlastní kapsy. A to SVTP podle obvinění nedodržel a fingoval vlastní financování koloběhem faktur v okruhu několika partnerských firem. Práce placené z dotace se proto vykazovaly jako těžce předražené.
Druhý spolumajitel SVTP Zdeněk Ertl je přesvědčen, že firma nesrovnalosti s fakturami vysvětlí. „Za obviněním může být naše konkurence. My máme papírově vše v pořádku, vše jsme doložili,“ tvrdí.
Podle zdroje informovaného o trestním oznámení, jež na Buštěhrad podával Finanční analytický útvar ministerstva financí, je však předražování zjevné. „Nejde o žádnou výjimku, při čerpání dotací na podobné projekty se to dělá běžně,“ tvrdí zdroj.
Co na to ministerstvo? „V rámci kontroly na místě jsme prověřovali postup ve výběru dodavatelů na dotčený majetek, zda majetek a služby byly a jsou správně zaúčtovány a jestli se uhradily faktury dotyčným dodavatelům. Problematiku machinace s platbami nemůže naše kontrolní skupina prokázat, jelikož na to nemá dostatečné oprávnění. Projekt je veden jako nesrovnalost, po vyčíslení nezpůsobilých výdajů předáme výsledky místně příslušnému finančnímu úřadu,“ popisuje mluvčí úřadu Kotrba.
VTP Ferrit Po necelém roce je obsazeno 10 procent plochy
dotace: 181 078 207 korun
Obecná poučka praví, že na milion obyvatel se v Evropě uživí tři vědecko-technické parky. V Česku jich bylo ale jen za poslední dekádu z veřejných peněz podpořeno mnohem víc než odpovídajících třicet. Některé tak mají problém získat dost nájemců.
Třeba frýdecko-místecký VTP Ferrit specializovaný na strojírenství a těžbu, spuštěný letos v lednu, získal zatím jen dva nájemce celkem s 25 zaměstnanci. Obsazena tak je desetina plochy. Třetí nájemce je podle manažera firmy Dušana Biolka v jednání.
CITAI Slavičín Po pěti letech nevyužívané
dotace: 29 580 190 korun
Zatímco ve Frýdku-Místku tak mohou doufat v to, že se jim zadotovaná budova naplní, ve Slavičíně k tomu už moc důvodů není. Tamní Centrum informačních technologií a aplikované informatiky Slavičín na Zlínsku marně hledá využití pět let po dokončení.
Areál okolo se využívá, ale budova je prázdná. Že se tam nic neděje, přiznává i starosta šestitisícového města Stanislav Končický. „O tom, jaké přesně firmy tam fungují a co dělají, nemám informace,“ říká Končický.
Park má podle něj na starosti Regionální centrum kooperace, které inkasovalo dotaci. Jeho většinovým vlastníkem je nicméně samo město.
VTP Triangl Inovativní realitka a pojišťovna
dotace: 114 229 510 korun
Zlínský kraj (kde leží i předchozí Slavičín) je vůbec rájem dotovaných vědecko-technickcých parků a podnikatelských inkubátorů. Jen z dotačního programu OPPI Prosperita jich v něm za podpory veřejných peněz vzniklo sedm. Při vzpomínce na poučku, že milion obyvatel uživí tři parky, je nutno dodat, že Zlínský kraj nemá 2,3 milionu obyvatel, ale jen necelých 600 tisíc.
Necelé dva kilometry od sebe dělí hradišťský Triangl a staroměstský Minas Innovation Park. V Trianglu sídlí třeba realitní kancelář, prodejce energií, notář, restaurace, prodejna vitaminů nebo pojišťovna (seznam zasídlených firem zde).
Oba zmíněné parky mají společného vlastníka, kterým je podnikatel Marek Červinka. „Minimálně z padesáti procent jsou oba parky obsazené výzkumnými nebo vývojovými firmami,“ tvrdí. Podle zjištění redakce se ale za takové dá považovat zhruba pětice z uvedených společností.
PIK Kunovice V podnikatelském inkubátoru sedí poradce OVB
dotace: 121 154 627 korun
V sousedních Kunovicích potom město za 121 milionů korun z programu na infrastrukturu rekonstruovalo historický areál Panského dvora. Na poměrně bohatém seznamu inkubovaných firem je kromě několika technologických podniků třeba prodejce mraženého ovoce, zahradní architekt, řeznictví nebo finanční poradce z OVB.
Zhruba 25 firem v areálu přímo sídlí, další dvacítka tady má jen virtuální sídlo. Místostarosta Pavel Vardan tvrdí, že park byl založen proto, aby rozvíjel začínající malé nebo střední firmy. „Inovace není jen vývoj a konstrukce vesmírného raketoplánu, který dorazí za dva měsíce na Pluto, ale jakékoliv, byť i drobné vylepšení užívaných postupů,“ hájí projekt.
VPC Pronájem virtuálních adres
dotace: 37 381 351 korun
Situace se opakuje v centru pětitisícových Valašských Klobouků. V areálu vybudovaném s pomocí 37milionové dotace sídlí infocentrum pro turisty, kadeřnictví, pekařství či stavební spořitelna (seznam je zde). Nabízí se tu i pronájem virtuálních adres.
Jednatel Valašského podnikatelského centra Petr Kozel připouští, že inovačních firem je v areálu jen asi pětina. Pokud by jich chtěli víc, byla by podle něj část prostor prázdná. Na druhou stranu se alespoň propojují s vysokými školami. „Jako centrum se snažíme o spolupráci se studenty v Plzni, Liberci nebo Bratislavě, a to v oblasti průmyslového designu,“ dodal.
Ministerstvo ani administrátor dotací CzechInvest se moc nestarají o to, kdo v parcích nebo inkubátorech nakonec sedí. A už vůbec s tím nic nedělají. Dle nastavení udělených dotací prý ani nemohou. „Žadatelé o dotaci museli sice přislíbit přesný počet nových pracovních míst nebo nájemců a pak o tom státu posílat údaje, nejedná se ale o závazné hodnoty, žadatel nemůže být postižen za jejich neplnění,“ vysvětluje mluvčí CzechInvestu Petra Menclová.
Alespoň nějaká reflexe současné reality však nejspíš přeci jen nastala. Kdo bude chtít za dotaci postavit „inovační infrastrukturu“ v současném dotačním období, bude muset splnit o něco přísnější podmínky.
„Aktuálně je jednou z podmínek sahovat průměrné roční míry obsazenosti alespoň 35 procent po celé období udržitelnosti projektu vědeckotechnického parku či inkubátoru. Jedním z výběrových kritérií je rovněž hospodárnost pořizovaného majetku a porovnání s cenami obvyklými na trhu, a to jak technologií, tak stavebních prací,“ vysvětluje mluvčí Kotrba.
Ovšem přidané podmínky jsou opět jen monitorovací. Závazná podmínka (tedy taková, za jejíž porušení může přijít sankce), je stále jediná: plocha postavené budovy.
