1. Přesměrování odvodů do soukromých fondů
Zavedení takzvaného druhého pilíře důchodové reformy. Lidé si budou moci z 28 procent hrubé mzdy odváděné na sociální pojištění převádět na individuální účet u soukromých penzijních společností tři procentní body. Podmínkou je, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.
Souhrn informací o důchodové reformě a penzích |
2. Dobrovolná, ale nevratná cesta
Účast v druhém důchodovém pilíři bude dobrovolná, nebude ji ale možné zrušit. Lidé se budou moci pro vstup do druhého pilíře rozhodnout do dovršení 35 let věku, starší 35 let se budou muset rozhodnout do konce roku 2012. Současných důchodců se druhý pilíř netýká.
Poslanci schválili penzijní reformu. Spořte ve fondech, přeje si vláda |
3. Čtyři různé fondy. S výnosem poroste riziko
Penzijní společnosti budou spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Fondy se liší mírem rizika a výnosů. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o své úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli.
4. Sázka na dobu vlastního úmrtí
Po dosažení důchodového věku se lidé budou moci rozhodnout pro výplatu naspořené částky buď formou doživotní penze, případně formou doživotní penze s pozůstalostní penzí na tři roky, nebo formou výplaty renty po dobu 20 let. V případě úmrtí střadatele bude naspořená částka předmětem dědictví. V případě, že člověk přežije zmíněných 20 let, bude se muset spolehnout na státní důchod nebo příbuzné.
5. Základní důchod od státu zůstane
Základní výměra důchodů z prvního, tedy státního průběžného pilíře, zůstane stejná, jako kdyby si člověk ve druhém pilíři nespořil.
6. Fondy pro lidi s penzijním spořením i bez
Penzijní společnosti vzniknou především transformací současných penzijních fondů. Budou nabízet i doplňkové penzijní spoření, tedy stávající důchodové připojištění. To také prodělá změny. Současní účastníci budou převedeni do transformovaných fondů. Noví účastníci v jeho rámci nebudou moci vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Ty by měly mít na rozdíl do současných fondů větší možnosti investování. Mohou tak v nich být vyšší výnosy, ale za cenu vyššího rizika ztráty úspor.
7. Penzijní připojištění projde změnami
V rámci současného penzijního připojištění se také změní výše státního příspěvku. Lidé za příspěvek minimálně 300 korun (v současnosti lze příspěvek získat už při spoření ve výši 100 korun měsíčně) mají dostávat od státu měsíčně 90 korun. Nad třistakorunové úspory by za měsíc obdrželi 90 korun a 20 procent ze spořené částky. Při úspoře 1 000 a více korun budou od státu měsíčně dostávat 230 korun. Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se tak má zvýšit až na 2 760 korun ročně. V současnosti je to 1 800 korun za rok.
