Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


PŘEHLEDNĚ: Jak chce Brusel zpřísnit rozpočtovou disciplínu

  12:33aktualizováno  15:00
Lídři eurozóny a členských zemí EU se po desetihodinovém nočním jednání dohodli na zpřísnění rozpočtové disciplíny. Země s eurem by měly být automaticky potrestány za překračování povolených schodků, poskytly by půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu, nebo udržovaly dva záchranné fondy.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Evropská unie a eurozóna by se měly přizpůsobit novým pravidlům, o kterých se už delší dobu mluvilo. Protože dohoda o změnách smluv na úrovni celé EU se ukázala jako neprůchodná, budou země eurozóny schvalovat dohodu samostatně. Země bez eura se budou moci k dohodě připojit dobrovolně.

Z komuniké vydaného v pátek po 13. hodině vyplývá, že k dohodě o záchraně eura se připojí 17 zemí eurozóny. Ze zbývajících deseti států je jen Británie striktně proti, ostatní včetně ČR svou účast na dohodě alespoň v některých bodech nevylučují. Předběžná a již tradičně obecná dohoda obsahuje šest následujících změn v oblasti rozpočtové politiky.

1. Rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané nebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný strukturální rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP. Zatím není jasný termín, kdy by mohla tato změna začít platit.

Summit v kostce

Otázkou je, kdy by toto pravidlo mělo platit, jen těžko to může být nyní v době blížící se recese. Tento požadavek není v rozporu s povinností dodržovat schodek maximálně v mezích 3 procent HDP. Jedná se totiž o strukturální, tedy očištěný deficit.

"Protože se někdy stává, že země může utrpět nějaký brutální náraz, třeba se přes ni přežene tsunami jako v Japonsku, schodek vystoupá třeba na 5 procent HDP. Když se ale očistí, můžeme zjistit, že máme vyrovnané státní finance," vysvětluje ekonom Patria Finance David Marek.

Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík se na tento požadavek dívá s rozpaky. "Je to zcela nereálné. Když se podíváte na země, které mají osmiprocentní deficit HDP, tak rozumně ho dostat na 0,5 procenta, navíc v době recese, je sice technicky možné, ale mělo by to velice negativní makroekonomické dopady."

2. Nová rozpočtová pravidla se stanou součástí národní legislativy každého ze členských států eurozóny. Ty navíc budou muset hlásit dopředu termín, kdy chtějí vydávat dluhopisy.

Jinak řečeno, státy eurozóny na sebe závazky na udržování schodků a hrozbu sankcí uvalí povinně. Státy mimo eurozónu s Českem se rozhodnou dobrovolně. Důvodem požadavku na ohlašování termínů vydávání státních dluhopisů je zřejmě snaha po lepším rozložení aukcí dluhopisů v čase. "Když se v jednom dni sejde hodně aukcí, na trzích stoupá napětí, zda se dluhopisy upíší," říká analytik ČSOB Jan Čermák.

3. Pokud členský stát eurozóny překročí deficit tři procenta HDP, stihnou jej automaticky sankce. Ty bude možné zvrátit jen se souhlasem kvalifikované většiny členských států.

Podobný požadavek na dodržování tříprocentního deficitu už v unijních smlouvách je. Problémem byla vynutitelnost sankcí, v historii totiž překračovala schodky řada zemí a žádné sankce dosud nepadly. Důležité proto je, že se sankce budou udílet automaticky. Jakou podobu by měly mít, ovšem není jasné. Podle Pavla Mertlíka je například problém v tom, že peněžní sankce uvrhnou zadlužené země do ještě většího dluhu. "Pokuty můžete dát movitému občanovi, ale ne bezdomovci," říká

.

4. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) začne fungovat od června 2012. Původně to mělo být o rok později. Současný záchranný fond eurozóny (EFSF) bude fungovat podle původních plánů až do poloviny roku 2013. Celková kapacita EFSF/ESM ve výši 500 miliard eur bude revidována v březnu 2012.

Původně měl současný záchranný fond EFSF zaniknout a nehradit jej dlouhodobý mechanismus EFS. Dohoda potvrdila spekulace, že fondy budou nakonec dva a jejich palebná síla bude vyšší.

5. Státy eurozóny i celé EU během deseti dnů potvrdí, zda jsou schopny poskytnout půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 200 miliard eur, které mají pomoci zajistit globální hospodářskou stabilitu. Peníze možná poskytne i Česká republika. V jejím případě jde o zhruba 3,5 miliardy eur (téměř 90 miliard korun).

V principu by to měl být Mezinárodní měnový fond, který pomáhá zemím v potížích. Země by fondu půjčily, aby se zvýšila jeho kapacita. "Místo toho, aby země peníze půjčily třeba evropskému záchrannému fondu, půjčí instituci, která je zavedená v tomto byznysu a má nějakou kredibilitu," říká Mertlík.

"U nečlenských zemí eurozóny je připojení samozřejmě naprosto dobrovolná záležitost," řekl premiér Petr Nečas. Dodal, že je to pro zemi těžko přijatelné, ale zcela to nevyloučil. Pro Česko by to znamenalo 10 procent z devizových rezerv ČNB.

6. K příjímání rozhodnutí v rámci Evropského stabilizačního mechanismu (jinak řečeno záchranný fond ESM) bude stačit v naléhavých situacích nejspíš jen kvalifikovaná většina. Dosud mělo být rozhodnutí jednomyslné. Tato úprava však závisí na názoru finského parlamentu.

Jde o opatření, které by mělo urychlit akceschopnost při rozhodování o uvolnění pomoci.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Evropská komise svolá ministry zemí zasažených aférou s toxickými vejci

Eurokomisař odpovědný za zdraví a bezpečnost potravin svolal na září schůzku ministrů zemí zasažených aférou s insekticidem ve vejcích. Komisař Vytenis...  celý článek

Zbytky bývalého areálu úpravny uranu MAPE nedaleko Mydlovar na Českobudějovicku. První etapa rekultivace areálu skončila.
Evropská komise peskuje Česko za zpožděné plány k jadernému odpadu

Brusel hrozí Česku žalobou, pokud urychleně nepředloží plán nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Termín vypršel už před dvěma lety.   celý článek

Jean-Claude Juncker na summitu Evropské unie v Bruselu (23. června 2017)
Dvojí kvalita potravin v EU není nevýznamný problém, připustil Juncker

Evropská komise nepovažuje problém dvojí kvality potravin za nevýznamný, řekl ve čtvrtek její předseda Jean-Claude Juncker. Na společné tiskové konferenci se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.