Důchody - valorizace je nejistá
Penze jsou nejviditelnější problém veřejných financí. Kvůli stagnujícím mzdám a vyšší nezaměstnanosti se v posledních letech vyplatí každý rok o desítky miliard víc, než se vybere. Kalousek navrhuje zmrazit důchody v letech 2013, 2014 a 2015. Seniorům by tak klesla kupní síla. Při tříprocentní inflaci by to znamenalo pokles životní úrovně o 9,3 procenta. V lednu brali důchodci od státu v průměru 10 784 korun.
Další možností by bylo změnit pravidla pro zvyšování penzí. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek například navrhuje navázat valorizaci na hospodářský růst. Pokud by ekonomika rostla, důchodci by dostali přidáno, pokud by ekonomika oslabovala, důchodci by dostávali stále stejně.
DPH - ve hře je růst cen vody, tepla, dopravy, ale i léků a kultury
Stát potřebuje vybrat více peněz a růst daně z přidané hodnoty se k tomuto účelu výborně hodí. Nepřímé dani totiž nejde uniknout, platí ji každý, kdo si koupí nějaké zboží, a pro stát je její vybírání efektivní. Podle dosud platné dohody se od ledna 2013 měly obě sazby daně (nyní 14 % a 20 %) spojit na 17,5 procenta. To ale státu nebude stačit. Kalousek navrhuje sjednotit DPH na 20 procentech. Pokud jeho návrh projde, podraží teplo, voda, jídlo, doprava, knihy či vstupenky do kina.
Premiér Petr Nečas navrhuje, aby ze sjednocené 20procentní sazby "vypadly" léky a zdravotnické potřeby a také knihy a kultura. Jejich cena by se tak neměnila, protože by jim zůstala 14% sazba. Další variantou je, že se dosud snížená sazba zvýší na 15 procent a dvacetiprocentní sazba se posune na 21 procent.
Nové daně - dražší víno a uhlí
Peníze jde hledat i tam, odkud dosud do rozpočtu neplynuly. Kalousek vidí nevyužitý prostor například u zdanění spotřeby topných olejů a pevných paliv. Od nové uhlíkové daně si vedle příjmů zhruba ve výši 1,8 miliardy Kč slibuje i zlepšení životního prostředí.
Nové dani možná podlehnou i neperlivá vína. Litr by měl podražit o 10 Kč, což by státnímu rozpočtu přineslo 1,5 miliardy. Proti ministrovým úvahám se však už mohutně začali bouřit vinaři, a tak není jisté, zda projde. (více zde) Nicméně malí producenti by měli ze zákona výjimku.
Další daňové změny - menší výplaty
Vedle vyšší DPH a nových daní připravuje Kalousek další daňové úpravy. Na dvojnásobek chce zvýšit daň z elektřiny a zrušit chce osvobození u spotřební daně na plyn pro domácnosti a u "zelené nafty".
O jedno procento ze současných 15 procent (ze superhrubé mzdy) chce zvýšit i daň z příjmu fyzických osob. Lidé by tak ze svých výdělků odváděli státu více a na výplatní pásce by jim zůstávalo méně peněz. Vyšší daně patrně čekají také nadprůměrně vydělávající skupiny. Kdo bude vydělávat víc než sto tisíc korun měsíčně, což je strop odvodů na sociální pojištění, měl by být zdaněn 31 procenty.
Kalousek tak hodlá znovu zavést daňovou progresi lidí, kteří v dnešní době vydělávají zhruba čtyřnásobek průměrné mzdy. Ta za třetí čtvrtletí loňského roku činila 24 089 Kč.
Snížit se také mají paušály pro živnostníky. Osoby samostatně výdělečné činné si dnes mohou snižovat svůj daňový základ o 40 až 80 procent. Kalousek by chtěl sazby vrátit na úroveň roku 2004, kdy pro jednotlivé skupiny platilo rozmezí od 25 do 50 procent. Podle něj by to bylo spravedlivější vůči zaměstnancům. Ti totiž v průměru odvádějí státu více peněz než živnostníci, kterým stát nezřídka při vykázání velkých výdajů odvedenou daň vrací. ODS ale se snížením paušálů zatím nesouhlasí.
Ostatní škrty - konec porodného
Vedle menších penzí chce Kalousek ušetřit peníze také na porodném. Ministr navrhuje jeho zrušení. Zrušit chce také doplatek za bydlení v případě hmotné nouze. Vyplácí se totiž duplicitně s příspěvkem na bydlení.
Vedle utahování opasků občanům navrhuje ministr také úspory na straně státní správy. Některé instituce se mají zrušit a dolů mají jít platy některých státních zaměstnanců, hlavně ve státním fondu dopravní infrastruktury a zemědělském a intervenčním fondu. Kalousek tak chce ušetřit 12 miliard Kč.
