Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


PŘEHLEDNĚ: Ptačí chřipka ohrožuje hlavně domácí chovy a vodní drůbež

  14:13aktualizováno  14:13
Obávaná ptačí chřipka je po deseti letech zpět v Česku. Co to znamená pro zákazníky, chovatele a celý trh s drůbeží? Přinášíme odpovědi na hlavní otázky.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: AP

1.Ohrožuje ptačí chřipka lidské zdraví?

U typu „drůbežího moru“, který veterináři v Česku zaznamenali v úterý večer (více čtěte zde), není znám případ přenosu na člověka. Takové riziko je podle hygieniků velmi nízké. Problém s chorobou spočívá především v dopadech na chovatele, stát a úřady. Aby se nákaza nešířila, je potřeba zlikvidovat celý chov, kde se vyskytla, ale případně i chovy v okolí. To může pro jednotlivce znamenat značné ekonomické škody, které se však přenesou na stát. Podle zákona mají totiž chovatelé nárok na náhradu. Při poslední epidemii před deseti lety stát vyplatil desítky milionů korun.

2.Kolik zvířat v Česku je ptačí chřipkou ohroženo?

Veterináři odhalili ptačí chřipku zatím ve dvou chovech na jižní Moravě. V Ivančicích na Brněnsku uhynulo dvacet krůt, v Moravském Krumlově na Znojemsku utratí v zahrádkářské kolonii zhruba sto kusů drůbeže. V obou případech jsou to izolované malochovy. Vedle toho uhynuly labutě na řece Jihlavě. Státní veterinární správa v okolí ohnisek vymezila tříkilometrové ochranné a desetikilometrové dozorové pásmo. V prostoru se chová zhruba 150 tisíc kusů drůbeže. Největším ptačím společenstvem v ochranném pásmu je pravděpodobně reprodukční chov kachen.

3.Co to znamená pro chovatele?

Chovatelé v desetikilometrovém pásmu nesmí ptactvo přemisťovat a pořádat například výstavy. Pro všechny ostatní platí povinnost jakýkoliv podezřelý úhyn hlásit. Ten kdo tak neučiní, porušuje podle šéfa Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda zákon a hrozí mu sankce. U podnikatelů může dosáhnout až na dva miliony korun, u soukromníků maximálně 50 tisíc. Chovatel navíc ztratí nárok na náhradu škody.

4.Které chovy jsou nejvíce ohroženy?

Především drobní chovatelé na vesnicích, kteří chovají drůbež pro vlastní potřebu. Ti chovají zhruba čtvrtinu veškeré drůbeže v Česku. Jejich ptactvo žije ve volném výběhu a riziko, že se nakazí od volně žijících ptáků, je tak výrazně vyšší než u komerčních chovů v halách. Slepice z velkochovů se na denní světlo prakticky nedostane a možnost nákazy od jiných ptáků je nízká. Podle Semeráda je z komerčních chovů nejvíce ohrožena vodní drůbež, jako jsou třeba kachny či husy, které mají obvykle přístup k vodní ploše ve venkovních prostorách.

5.Co to znamená pro zákazníky?

Pokud by nastalo masivní rozšíření nákazy do velkochovů, tak to může vést k výpadku produkce a tlaku na růst spotřebitelských cen. To je však podle veterinářů i chovatelů málo pravděpodobné. Dopady na zákazníky by tedy měly být minimální. V Česku se chová přes 21 milionů kusů drůbeže, doposud potvrzené případy tak představují jen zlomkem celkového množství, které lze snadno pokrýt dovozem. Je však možné, že obchodníci využijí rozruchu kolem epidemie a budou jím argumentovat při zdražování. Jak ukázalo třeba předvánoční prudké zvýšení cen másla a mléčných produktů, řetězce jsou schopny velmi rychle zdražit, i když se na ceně suroviny nic nezmění.

6.Jaký bude ekonomický dopad na trh s drůbeží?

Více než samotný úhyn by na drůbežáře dopadlo případné omezení vývozu tuzemského masa, vajec a živých zvířat. Pro řadu států je výskyt onemocnění u hospodářských zvířat záminkou pro zavedení ochranářských opatření vlastních výrobců. Podle ministra zemědělství by to v případě evropských zemí, kam se většina české drůbeží produkce vyváží, mohlo znamenat pouze omezení na výrobky z postiženého regionu. Ve většině evropských zemí však už byla ptačí chřipka prokázána dříve než v Česku. Jinak je tomu u třetích zemí, které podle Semeráda mohou zakázat vývoz z celých států. To byl před rokem velký problém pro francouzské drůbežáře, když tamní maso odmítla kvůli ptačí chřipce přijmout řada asijských a severoafrických zemí. Pro Česko je klíčový především evropský trh, za uplynulých dvanáct měsíců však větší množství drůbeže a masa směřovalo také třeba do Běloruska, Gabonu nebo Konga.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.