Nečas už proto požádal ministerstvo financí, aby vypracovalo srovnávací studii, jak je to se státní podporou stavebního spoření v okolních zemích - na Slovensku, v Rakousku, v Německu či ve Švýcarsku.
"Pokud by se ukázalo, že i s tou sníženou výší státního příspěvku se asymetricky vychylujeme z našeho okolí, pak by to byl legitimní důvod uvažovat dále o úpravách směrem dolů," řekl iDNES.cz Nečas.
Osobně by se zatím klonil k tomu, dál na podporu nesahat, ale k rozhodnutí chce mít na stole "tvrdá" data. "Jednoznačně odmítám úvahy o zrušení tohoto nástroje finančního trhu, ve kterém mají občané 500 miliard korun," zdůraznil předseda vlády.
Kalousek potvrdil, že velmi rychle předloží návrh zákona o stavebním spoření ve stejném znění, které zarazil Ústavní soud kvůli tomu, že ho vláda protlačila v parlamentu ve stavu legislativní nouze. Ústavní soud také zrušil zpětné snížení státní podpory spoření za rok 2010 na polovinu. Kvůli tomu musí vláda vyřešit, kde se vezme zhruba 6 miliard korun na doplacení podpory za loňský rok.
V dalším kroku, jiným návrhem zákona, chce Kalousek prosazovat nejen další snížení státní podpory, ale i to, aby bylo čerpání státní podpory vázáno na to, že lidé peníze opravdu použijí na bydlení. V koalici bude mít tato věc podporu, ČSSD je rozpolcená.
Předseda Bohuslav Sobotka je kategoricky proti dalšímu omezování stavebního spoření, protože by to podle něj tento finanční produkt zcela zlikvidovalo. Zato první místopředseda a jihomoravský hejtman Michal Hašek je jasně pro to, aby se stavební spoření vázalo na to, že ho lidé použijí na bydlení.
